Turistické cíle v okolí obce Jersín

Pozdně gotická dvoukřídlá tvrz je zmíněna r. 1535. Roku 1578 renesančně přestavěna (dochovány cenné renesanční prostory), po r. 1720 barokně rozšířena na čtyřkřídlý patrový zámek, další úpravy klasicistní. Ve 20. stol. získává zámek rodina Fischmannů. Po r. 1945 zkonfiskován, navrácen roku 2014.

Radnice vznikla přestavbou starších domů v r. 1528 – 29. Od té doby nepřetržitě sídlo samosprávy města. Na konci 2.svět.války dějiště krvavě potlačeného povstání. V přízemí klenutý mázhaus s malovanými ornamenty na klenbách.

Renesanční budova postavena na místě obytného domu v letech 1570 - 1585. Přestavena po požáru v roce 1609. Renesanční střední věž byla snesena, nejspíš po požáru roku 1760. Během další doby byla radnice často upravována, zvláště v interiéru. Zatím poslední úpravy proběhly v letech 2004-5.

Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic. První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. st. odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé pol. 15. st. opuštěn a již neobnoven.

Rozhledna (24 m) byla postavena r. 2001 jako telekomunikační stožár (42 m) a současně jako rozhledna na vrcholu Rosička (645 m n. m.). Na jejím místě stával počátkem 20. stol. letecký maják. Po 2. svět. válce zde stála dřevěná rozhledna s triangulačním bodem.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze začátkem 15. stol. Při renesanční přestavbě byla přistavena tři křídla, později také hranolová věž a kaple. V nedávné době byla provedena modernizace za účelem ozdravných pobytů, ale dnes je opuštěný a uzavřený.

Dřevěný vyřezávaný kříž z roku 2014, dar rumunské ambasády, stojí na místě březového kříže, který zde vztyčili v květnu 1945 rumunští vojáci na paměť spolubojovníků padlých při osvobozování Československa. Původní kříž byl v roce 1973 nahrazen kovovou replikou od Miroslava Vaňka.

Podsklepená dvoupodlažní budova bývalé rychty v obci Věžnice byla postavena snad v 1. polovině 17. století. Vstupní prostor má charakter mázhauzu, který je v místním kontextu neobvyklý až vzácný. Budova během své existence sloužila různým účelům.

Lovecký zámek, který založili pravděpodobně Kounicové někdy po roce 1736. V roce 1768 Dominik Kounic postoupil zámek Josefu Widmannovi, jehož rodu patřil až do roku 1945, kdy byl zámek jako německý majetek zkonfiskován a přešel do rukou státu. Po privatizaci v roce 2000 v něm byl zřízen hotel, který tam je dodnes.

Malé údolí tvořené dvěma potůčky, jež pokračují do řeky Balinky. Na místě mělo být postaveno sanatorium p. Sáblíka. Plán z důvodu okupace v r. 1938 nevyšel a po r. 1945 bylo místo jen upraveno na park odpočinku a relaxace s vzácnými dřevinami a rybníčky, dnes již téměř zaniklé.

Barokní socha Panny Marie v ikonografickém typu Immaculaty stojí na žulovém sloupu s mírnou entazí. Socha je v podživotní velikosti, sloup je opatřen rytým nápisem s chronogramem. Jedná se o dílo regionálně proslulého polenského sochaře V. V. Morávka z roku 1749. Památkově chráněný je od roku 1958.

Raně barokní sloup se sousoším sv. Antonína s Ježíškem z roku 1666. Patří do šestice památkově chráněných votivních sloupů, které dal postavit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou, rozenou z Althannu. Autorem je pravděpodobně Simon Ohnesorg z Vyskytné u Jihlavy.