Turistické cíle v okolí obce Řehořov

Sloup se sochou sv. Leopolda byl vytvořen v letech 1676–77. Patří do skupiny šesti votivních sloupů, které nechal v rozmezí let 1660–77 na území městečka Brtnice vztyčit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou z Althannu. Autor sloupů je neznámý. Restaurován v l. 1993–4.

Sloup se sochou sv. Rocha a sv. Rozálie u roku 1661. Patří do souboru barokních votivních sloupů, od Simona Ohnesorga - kameníka z Vyskytné u Jihlavy Sloupy nechal vytvořit tehdejší majitel Brtnice Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou, rozenou hraběnkou z Althannu.

Sloup se sochou sv. Tomáše Akvinského vytvořen v 60. letech 17. století zřejmě kameníkem Simonem Ohnesorgem. Patří do skupiny šesti votivních sloupů, které nechal v rozmezí let 1660–77 na území městečka Brtnice vztyčit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou z Althannu.

Nedatovaný smírčí kámen, pravděpodobně středověký, má rozměry 87 x 54 x 17 cm. Je na něm vytesán pozitivní reliéf tlapatého kříže, původně černě nabarvený. Pod pravým břevnem je reliéf zbraně (snad dýky, meče nebo kopí), pod levým břevnem je reliéf srdce. Objekt je památkově chráněný od roku 1953.

Socha kavky odhalena v roce 2017 v rámci oslav 700 let od první písemné zmínky o obci. Kavka je obecním symbolem. Autor sochy Michal Olšiak.

Žulová barokní socha sv. Antonína Paduánského z roku 1753 od polenského sochaře Václava Morávka. Světec je oblečený v mnišském rouchu, v pravé ruce drží Ježíška a v levé knihu. Socha byla znehodnocena necitlivou opravou v 80. letech 20. století. Památkově chráněná je od května 1958.

Barokní sochu sv. Jana Křtitele z roku 1740 vytvořil významný regionální sochař Václav Viktor Morávek z Polné, žák slavného sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Socha vznikla na paměť kupce Johanna Schreibera, který na tomto místě zemřel. Památkově chráněná je od roku 1958.

Pozdně barokní sochařská práce z doby kolem roku 1730. Plastika sv. Jana Nepomuckého v obvyklém kanovnickém rouchu s biretem na hlavě. Kolem hlavy obroučka s hvězdami. Podstavec sochy zhotoven z kamene, vlastní socha z pískovce. Socha od r. 1970 památkově chráněna.

Památkově chráněná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem poloviny 18. století. Postava světce v životní velikosti je vytvořená z mušlového vápence. Světec má u pravé nohy andílka (putto) držící symbol mučednictví - palmovou ratolest. Socha je v seznamu kulturních památek od roku 1958.

Barokní polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1748 stojí na vysokém čtyřbokém pilíři, chráněném kamennou ohrádkou s cihelnou výplní. Postava světce je v životní velikosti, je v tradičním kanovnickém rouchu, v náručí má kříž a palmovou ratolest. Památkově chráněná od r. 1958.

Polychromovaná pískovcová socha světce v nadživotní velikosti z roku 1848. Světec stojí na podstavci s rytými symboly kružnice a ratolestí a letopočtem vzniku. Má obvyklé kanovnické roucho a na hlavě biret, v ruce drží kříž a palmovou ratolest. Socha je památkově chráněná od r. 1958.

Trojiční sloup z roku 1750, dílo polenského rodáka, žáka Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, sochaře Viktora Václava Morávka.