Turistické cíle v okolí obce Řehořov

Památník bitvy, která se v okolí Štoků odehrála 2. - 5. prosince 1805 mezi napoleonskými a rakouskými vojsky. Památník byl postaven v r. 2000.

Renesanční památník, dílo kameníka Štěpána Tettelmayera z roku 1565, stojí v místech, kde dne 30. ledna 1527 překročil hranice českého království král Ferdinand I. Ten zde přísahal zachovávat svobody a výsady celé země a všech stavů.

Budova postavena na středověkých parcelách, barokně přestavena v pol. 18. století. Účel přestavby není jistý – snad měla sloužit jako klášter paulánů či jako nájemný dům pro rodiny tkalců z místní soukenické manufaktury. Po dokončení stavby zde byl zájezdní hostinec, hotel, taneční a divadelní sál.

Pivovar založený Ditrichštejny roku 1712. V letech 1744 a 1794 vyhořel. Jako pivovar sloužil do roku 1927.

První zmínka o pivovarnictví v Jihlavě je r. 1348. R. 1859 byly zrušeny v městě poslední 4 malé pivovary a společný moderní Iglauer Mälzerschaft Brauerei byl otevřen 4. dubna 1861. Po r. 1948 znárodněn, dnes patří pivovarnické skupině K Brewery.

Zámek byl původně hradem ze 13. stol., ale roku 1584 ho Zachariáš z Hradce přestavěl v renesančním stylu. V roce 1922 koupila zámek tělovýchovná jednota Sokol. Dnes je zde umístěno muzeum a v pravém křídle zámku probíhají muzejní výstavy

Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci v domě č.p.1. V souvislosti s číhošťským zázrakem byl zatčen StB a po brutálních výsleších zemřel 25. února 1950 v Borůvkově sanatoriu v Praze. Pomník je dílem Bohumíry Smolejové a Stanislava Müllera, slavnostně odhalen byl 17.7.2022.

Pomník připomíná hromadný spad meteoritů, který se odehrál kolem 6. hodiny 22. 5. 1808. Pozorováno bylo 200 až 300 kusů kamenů, většina nalezených vážila jen 32 g až 48 g, největší měl hmotnost 6 kg. Památník byl vybudován k 200. výročí události, na úřadu městyse je meteoritům věnováno malé muzeum

Pomník byl postaven v r.1922 podle návrhu E. Langa. Byly na něm německé nápisy a jména padlých. Roku 1945 byly nápisy odstraněny a nahradil je nápis "ZA OSVOBOZENÍ RUDÉ ARMÁDĚ VĚNUJE OBEC ČÍŽOV 1946". Po roce 1989 získal pomník současnou podobu s nápisem "OBĚTEM SVĚTOVÝCH VÁLEK VĚNUJE OBEC ČÍŽOV".

Pískovcový památník tragédie na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 14 účastníků protinacistického povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, 7. května 1946, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jedna ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Drobné terénní a stavební pozůstatky tvrze písemně zachycené při prodeji Přeckova v roce 1376. Koncem 15. století se přeměnila v rychtářský dvůr, který ve značně přestavěné podobě existoval ještě na začátku 21. století.

Hrad v Přibyslavicích nebyl doposud stoprocentně potvrzen, ale odborníci jsou o něm přesvědčeni. Je totiž uveden přibyslavický hradský obvod, jako vdovský úděl v r. 1231 královny Konstancie Uherské. O hradu nemáme doposud žádné písemné ani hmotné zprávy. Jeho existence byla nesporně krátká.