Turistické cíle v okolí obce Jedlov

Vodní mlýn severně od Vyskytné snad z počátku 18. století, kdy zde matrika uvádí Jana Hovorku a jeho ženu Annu. Poddanský mlýn patřil k panství Pelhřimov. Koncem 18. století v držení rodu Slavíků. V r. 1919 přestavěna obytná část. Od r. 1930 mlýn a pila Jana Dolejšího. Nyní upraven k bydlení.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Zřícenina hradu, který vznikl někdy kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. K vidění jsou zbytky okrouhlé věže a pozůstatek hradby.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Rozsáhlý komplex tvoří raně barokní kostel sv. Ignáce z l. 1683–89 od J. Brascha, budova jezuitské koleje z let 1699–1713 a budova gymnázia z let 1720–27 od T.Schoppera. V kostele Pieta z konce 14. stol., a tzv. Přemyslovský kříž z pol. 14. stol.

Dva kamenné mosty z poloviny 19. století, které překračují Třešťský potok. Jednoobloukový, zvaný Šlajsna, je součástí hráze velkého rybníka, tříobloukový najdeme o kus níž po proudu.

Jihlavské kamenné řady u Kosova jsou tvořeny deseti paralelními liniemi s šedesáti balvany. Jejich původ a účel jsou opředeny různými teoriemi - od funkce pravěkého kalendáře či astronomické observatoře, může se ale jednat i o přirozený geologický jev. Volně přístupná lokalita láká milovníky záhad.

Kaple nezjištěného zasvěcení je zděná, postavená na čtvercovém půdorysu. Fasádu má zdobenou žlutými rámci, vchod v průčelí je obdélný, okna jsou zakončena obloukově. Kaple je kryta plechovou stanovou střechou, zakončenou polygonální zvoničkou s otevřenou lucernou. Kaple není památkově chráněná.

Rustikální obecní kaple ze smíšeného zdiva byla na kalhovské návsi postavena v 1. polovině 19. století. Kaple má čtvercový půdorys, nároží jsou zkosená, hladké fasády jsou prolomeny obloukově zaklenutými nikami, střecha je jehlanová. Kaple je památkově chráněná od roku 1958.

Pozdně barokní centrální kaple na šestibokém půdorysu z 2. poloviny 18. století stojí u silnice na Studénky. Tato zděná sakrální stavba má fasádu členěnou lizénovými rámy. V průčelí objektu je obdélný vstupní otvor zakončený segmentovým záklenkem. Kaple je památkově chráněná od roku 1958.

Kaple na návsi je zděná, postavena na čtvercovém půdorysu. Fasáda je hladká, vchod v průčelí je obdélný, zakončený obloukem. Kaple je kryta stanovou šindelovou střechou, zakončenou hranolovou zvoničkou s otevřenou lucernou. Kaple nezjištěného zasvěcení není památkově chráněná.