Turistické cíle v okolí obce Jedlov

Žulová pilířková boží muka s datací do r. 1740 a iniciálami ILS na soklu jsou vezděná do zdi terasy u domu čp. 849. Původně stála na místě domu mezi dvěma lipami. V r. 1935 byla přesunuta do současné polohy, při přesunu byly v zemi kolem nich objeveny lidské kosti. Památkově chráněná od r. 1958.

Jednoduchá barokní žulová boží muka z roku 1698 jsou umístěna v zámeckém parku. Mají nezdobený hranolový dřík na mírně rozšířeném hranolovém soklu. Na profilované římse je čtyřboká lucerna mělkými nikami na třech stranách a s obtížně čitelným nápisem na straně čtvrté. Památkově chráněna od r. 1958.

Kamenná boží muka z roku 1727 představují hodnotnou ukázku barokní kamenické práce, typickou pro tuto oblast Vysočiny. Na soklu je dnes již téměř nečitelný nápis „1727/ TITO BOŽÍ/ MUKI DAL PO/STAWIT PA/VEL FATINA/ NA PAMÁTKU/ UMUČENÍ PÁNA“. Dřík je hladký, lehce vydutý, lucerna má tři mělké niky.

Zděná boží muka z konce 18. stol., přechodný typ památky mezi kapličkou a božími muky. Masivní hranolový dřík přechází v nepatrně rozšířenou kaplici zastřešenou sedlovou střechou. Nika je půlkruhově zaklenutá, uzavřená dvířky se skleněnou výplní, uvnitř je novodobý obrázek. Chráněná od r. 1958.

Pozdně renesanční kamenná boží muka stojí pod kostelem sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě. Na zadní straně ze tří stran uzavřené kaplice je monogram Z.T.L., letopočet 1613 a štít se třemi pětilistými růžemi a dělený krokvicí.

Kamenná pilířková boží muka, pravděpodobně z roku 1865. Jsou tvořena relativně nízkým hranolovým pilířem a neobvykle tvarovanou čtyřbokou kaplicí. Ta má na přední straně mělkou niku a završena je konkávně prohnutou stříškou, na konci stočenou do volut. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová barokní pilířková boží muka z roku 1741 patří do význačného souboru rychnovských božích muk. Jsou vysoká 3,5 m, hranolový dřík stojí na čtyřbokém podstavci s nápisem: „Nakladem / Poctiwi obce / tessenowske“. Lucerna má niky zaklenuté konchou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová barokní boží muka z 18. století mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Dle nápisu na soklu jsou snad z roku 1729. Sloup je zakončen římsou a čtyřbokou kaplicí. Na vrcholu je kamenná koule a fragment kovového (původně snad dvouramenného) křížku. Památkově chráněna od roku 1958.

Raně barokní kamenná pilířková boží muka z roku 1685. Hranolový dřík je završen profilovanou římsou, na které je čtyřboká kaplice prolomená ze tří stran půlkruhově zaklenutými nikami. Na čtvrté straně je nápis: L.P. 1685/ TITO/ BOZI MVKA/ DAL POSTA/ WITI SSlMON/ STIEGNEK/ KE CTI A CH/ WALE BOZI.

Pozdně barokní žulová sloupková boží muka z roku 1774 tvarově odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Dřík je mírně soudkovitý, lucerna je zakončena stříškou v podobě komolého jehlanu. Na něm byla původně kamenná koule s dvouramenným kovaným křížkem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová barokní sloupková boží muka z 1. poloviny 18. století v podobě typické pro tuto část Vysočiny. Mají hranolový sokl zdobený rytými rámy, nezdobený sloupek a jsou zakončena masivní hlavicí, kaplicí členěnou mělkými nikami a kovovým dvouramenným křížem. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Barokní kamenná sloupková boží muka z 18. století mají hranolový sokl s psaníčkovou bosáží, toskánský sloup a čtyřbokou kaplici s mělkými nikami s půlkruhovým záklenkem. V nikách jsou malby na plechu. Na vrcholu mají kouli a jednoduchý kovový kříž. památkově chráněná jsou od roku 1958.