Turistické cíle v okolí obce Hojkov

Trojlodní bazilika z počátku 14. století, poprvé uváděna r. 1439. Rozšířena v r. 1553, r.1576 přistavěna 60 m vysoká věž. Přestavěna v l. 1646 a 1766. Cínová křtitelnice z r. 1517, křížová cesta od V. Foerstera a dřevěné jesličky F. Bílka.

Původně hřbitovní manýristický kostelík z r. 1572, zničen za švédské okupace v roce 1645. Znovu vybudován strahovskými premonstráty v r. 1661 v barokním slohu. V r. 1892 novobarokně upraven podle projektu architekta R. Völkla.

Původně opevněný gotický kostel založen před r. 1348, upraven roku 1642, poslední úpravy kolem roku 1856.

Gotický kostel byl stavěn od r. 1243, před r. 1256 vyhořel, po opravě vysvěcen r. 1257, ač dokončován ještě řadu let - poč. 14. stol. dostavěna severní věž, v 2. pol. 14. stol. pilíře trojlodí (zaklenuto), poč. 15. stol. jižní věž. R. 1702 přistavěna marián. kaple. 1898-1906 kostel novogot. upraven.

Pův. gotický kostel se prvně zmiňuje r. 1372. R. 1602 přestavěn (pozdní gotika), r. 1754 opravena věž, r. 1761 byl kostel obnoven. R. 1816 vyhořel, opraven r. 1845 a znovu v l. 1913, 1922 a 1970. Z obd. gotiky se zachovala 2 patra věže a část jižní předsíně. R. 1993 byly v kostele objeveny fresky.

Původně románský kostel připomínán r. 1226 tvořil se sousední farou opevněný celek. V 18. století byl přestavěn barokně, v r. 1726 byla upravována věž, snad za účasti Santiniho. Poslední úpravy ve 30. letech 20. století.

Původní jihlavský farní kostel z posledního desetiletí 12. století, pod patronátem řádu německých rytířů. Uváděn roku 1243. Pozdně goticky upraven na konci 15. stol., renesančně na počátku 17. stol. a barokně po poškození za třicetileté války.

Barokní, v jádru gotický hřbitovní kostel, postavený Leskovci na konci 15. století. Z gotické stavby je viditelný portálek v jižní zdi lodi. Zpustlou stavbu nechal barokně obnovit v letech 1715-1716 arcibiskup František Künburg. Další přestavby proběhly v letech 1763, 1811 a po požáru v roce 1821.

První zmínka o kostele je z roku 1273, jako farní je uváděn roku 1354. V roce 1594 získali jeho patronát jezuité. V roce 1653 vyhořel a v letech 1688–90 byl barokně přestavěn. Roku 1824 znovu vyhořel a při opravě získal dnešní podobu.

Neorientovaný filiální kostel sv. Josefa nechal kolem r. 1740 postavit Jan Vratislav z Mitrovic na počest svého povýšení do hraběcího stavu. Jeho architektem je údajně Kilián Ignác Dientzenhofer, autorství není doloženo. Má oválnou loď, stěny jsou tvarovány pomocí konvexních a konkávních zalomení.

Poutní kostel poprvé uváděn v roce 1553. Po třicetileté válce chátral. V r. 1730 byl přestavěn do současné barokní podoby, snad podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Při opravě střechy roku 1887 byla nalezena destička s datem 1587.

Filiální kostel sv. Kateřiny Sienské, původně luteránský, založen v 16. stol. V 18. století přestavěn presbytář. Na zdi kostela dva pozdně renesanční náhrobky – J. V. Vencelíka z Vrchovišt z roku 1606 a druhý neznámého rytíře s erbem polovičního lva.