Turistické cíle v okolí obce Hojkov

Na místě současné kaple pravděpodobně stávala dřevěná zvonička. Zděnou zvonici zachytila pozemková mapa z roku 1829. Ve zvonici býval zvon z r. 1763 od Johanna Georga Kühnera, původ současného zvonu není jasný. V r. 2013 byla zvonice vysvěcena a stala se kaplí, ve které je možné konat bohoslužby.

Drobná kaplička nedaleko Lázní sv. Kateřjny stojí nad pramenem sv. Markéty, pojmenovaném údajně podle dcery majitele panství pána z Leskovce. Zdejší prameny byly využívány k léčebným účelům od 16. stol., kaplička je pravděpodobně klasicistní.

Barokní návesní kaple stojící na čtvercovém půdorysu se zaobleným nárožím byla postavena na konci 18. století. Interiér kaple je zaklenutý valenou klenbou s lunetovými výsečemi. Kaple má plechovou stanovou střechu zakončenou čtyřbokou zvonicí s cibulí, makovicí a křížem na vrcholu.

Pozdně barokní kaple z let 1828 - 1829, kterou vyprojektoval významný regionální stavitel té doby Martin Schindler ze Štoků. Vysvěcení proběhlo 28. září 1829 a celebroval jej jihlavský farář Martin Ignác Weber. V letech 1994 až 2006 proběhla celková rekonstrukce. Památkově chráněna od roku 1958.

Kaple sv. Václava na návsi obce Rohozná z r. 1881. Zařízení je novodobé.

Čtvercová návesní kaple z druhé pol. 18. století. Fasádu má členěnou nárožními pilastry, vstup je pravoúhlý. Zastřešena je čtyřbokou helmou přecházející ve zvonici, krytou šindeli. V interiéru byla odkryta bohatá výmalba stěn. Poslední rekonstrukce v roce 2002. Památkově chráněná od roku 1958.

Návesní kapli čtvercového půdorysu postavil r. 1749 místní láník Mathes Pistauer jako poděkování za záchranu rodiny při požáru. Podle některých zdrojů je kaple zasvěcena Nejsvětější Trojici. V interiéru bývaly barokní iluzivní malby, zničené při opravě stavby. Památkově chráněna je kaple od r. 1958.

Barokní kaplička z 18. století, s moderním reliéfem.

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.

Památkově chráněná kamenná barokní kašna z roku 1726. Na žulovém dříku uprostřed čtvercové nádrže je nápis „1846 1726 OBNOWENA GE ZA CASV PA MATEGE HASSKA PRIMASA BATELOWSKIHO A STARSSICH OBCE TOMASSE MASSKA ANTONINA PROCHASKI“. Kašna je chráněná od roku 1958.

Barokní pískovcová kašna na místě středověké kašny, vytvořená r. 1789 sochařem Janem Václavem Prchalem. Centrální plastika představující antickou bohyni Amfitrité byla osazena roku 1797. Kolem je pás dlažby z 19. století.

Kašna na pelhřimovském náměstí je doložena k r. 1546. Současná podoba je z r. 1828, opravena r. 1888. Na osmibokém sloupu uprostřed kruhové nádrže stojí socha sv. Jakuba Většího v poutnickém rouchu, čtyři chrliče mají podobu lvích hlav.