Turistické cíle v okolí obce Svojšice

Novorenesanční kostel Českobratrské církve evangelické postavený roku 1896 podle projektu Č. Křičky nahradil původní libický toleranční kostel, který stál od roku 1793 na dnešní farské zahradě u cesty ke slavníkovskému hradišti.

Dominantní evangelický kostel v Opolanech byl vybudován v novorenesančním slohu r. 1893. Až do konce r. 1992 byl sídlem samostatného farního sboru Českobratrské církve evangelické, od r. 1993 slouží jako kazatelská stanice.

Celek kostela, fary a evangelického hřbitova v západní části obce. Toleranční kostel z roku 1784, přestavěn 1854. Fara z roku 1871. Na hřbitově řada kvalitních pomníků od 50. let 19. století.

Farnost je ve Skramníkách uváděna k r. 1356. Budova fary doložena až k r.1630. Za faráře F. J. Mikulovského byla v letech 1718–19 postavena nová jednopatrová obytná budova. V roce 1839 byla klasicistně upravena do současné podoby. Od r. 1958 je památkově chráněná, od roku 2007 v soukromých rukou.

První zmínka o faře se vyskytuje roku 1352, od r. 1742 zde bylo děkanství. Současná slohově nevýrazná obdélná jednopatrová budova fary postavena po požáru r. 1750 v letech 1752 – 1755. Nad vchodem je pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1765.

Pozdně barokní jednopatrovou stavbu na obdélném půdorysu nechala roku 1762 postavit majitelka kounického panství Marie Terezie Savojská. Budova si uchovala řadu původních prvků, včetně klenutých prostor v interiéru, šindelové mansardové střechy a mříží v přízemí. Památkově chráněná je od r. 1958.

Grotta pochází asi z konce 17. stol a autorem je asi Giovanni Battista Alliprandi. Plochu východní fasády pokrývá ornamentální mozaika z oblázků. Interiér obdélné stavby rozdělen na tři místnosti - střední oválná, postranní čtvercové. Vybavení všech místností je v současné době velice špatné.

Špitál s kostelem vznikly v roce 1359 z městského domu, do majetku kapucínů se dostal v roce 1746. V r. 1785 zrušen, z kostela se stala sýpka. Po roce 1951 galerie a depozitář, později po přestavbách skladiště.

Chátrající gotická tvrz z konce 14. století, upravena v pol. 15., v 16. a v 17. stol. Dochován vyzděný příkop, mohutná obdélná věž se zbytky kamenických článků, část hradeb s polygonální baštou, renesanční most.

Slovanské hradiště z konce 7. či z počátku 8. stol. Zaniklo kolem pol. 9. stol., pravděpodobně v souvislostí s expanzí kouřimských knížat. Lokalita osídlena již v neolitu, eneolitu, v době bronzové i železné. Husité zde vybudovali opevněný tábor.

Malé hradiště na nízké terase nad řekou Kouřimkou u Bukačovského mlýna. Říčka lokalitu odděluje od hradiště Stará Kouřim. Osídlení z doby kamenné i bronzové, a také v raném středověku. Tehdy zde zřejmě stával románský kostelík sv. Vojtěcha.

Poděbradský hřbitov v městské části Kluk založen r. 1903 podle projektu J. Fanty. Na návrzích náhrobků se podíleli V. Kerhart, A. Engel a F. Bílek. Na SV straně vyniká ozdobná ohradní zeď členěná slepými arkádami, doplněná reliéfními medailony, sgrafity biblických textů a jednotlivými náhrobky.