Turistické cíle v okolí obce Hýsly

Netradiční turistická rozhledna v podobě dvou do sebe zaklesnutých sedmiček vznikla r. 2015 nad obcí Salaš v sousedství Velehradu. Postavena nákladem soukromého investora v letech 2014-2015. Vyhlídková plošina ve výši 20 m volně přístupná po 112 schodech.

Zámek byl založen augustiniánským řádem sv. Tomáše v roce 1742 a byl využíván jako letní sídlo. Nějakou dobu zde žil i Johann Gregor Mendel, jeden ze zakladatelů genetiky, který se v roce 1843 stal mnichem řádu svatého Augustina.

Sekvojovec obrovský ve vsi Chabaně v jihovýchodních Chřibech, poslední ze tří dovezených jedinců. Výška asi 40 m, staří 270 let. V roce 1972 zasažen bleskem. V blízkosti sazenice z jeho semen.

Pozdně barokní architektonicky hodnotná boží muka z poloviny 18. století. Sloup Nejsvětější Trojice osazený na zděnou kruhovou základnu ukončenou kamennými bloky. Památkově chráněná.

Smírčí kámen připomíná vpád Bočkajovců - Tatarů. Upomínka na zabití šardického občana Buriána, syna Jana Macháče v roce 1605. Datovaná historická památka - památkově chráněná.

Plochý smírčí kříž postavený na památku zavraždění Jindřicha Prakšického ze Zástřizl. Originál smírčího kříže umístěn na nádvoří hradu Buchlova. Na původní místo umístěna kopie.

Malý barokní, původně lovecký zámeček založil v letech 1670-1680 Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu. Později přeměněn na ubytování lázeňských hostů v lokalitě místního lázeňského areálu.

Zaniklá tvrz. V Sobůlkách bývala dvě sídla, „Turecký kopec“ patrně předcházel tvrzi „Valy“. Obecně se v l. 1346–1358 píše ze Sobůlek Veliš Dupník. R. 1387 je část Sobůlek prodána Velislavem z Ostrovánek Tasovi z Boskovic. Posledním známým pánem je Vlček. Tvrz zanikla pravděpodobně ve 14. stol.

Pomník rakouského vojevůdce Ernsta Gideona, svobodného pána von Laudon, vytvořil r. 1789 Ondřej Schweigel. Generál byl jedním z nejvýznamnějších vojevůdců 18. stol., proslavil se v sedmileté válce v bitvách s Pruskem v l. 1758 - 1761 a ve věku 61 let zazářil ve válce proti Turecku v l. 1788 - 1789.

Barokní socha stojí v blízkosti severní strany kostela sv. Vavřince. Datována je do roku 1798. Na podestě o dvou schodišťových stupních je umístěn výškově odstupňovaný sokl (nápis+erb), na němž stojí socha Panny Marie Immaculaty; je podána v klasickém ikonografickém podání, tedy jako královna nebes.

Pískovcová socha svatého Floriána z roku 1900 nahradila na bučovickém náměstí starší sochu stejného světce. V 50. letech 20. století byla socha spolu se sousoším Cyrila a Metoděje přemístěna ke kostelu, na náměstí se obě skulptury vrátily někdy kolem roku 2021.