Turistické cíle v okolí obce Milotice

Soustava dvou novodobých rybníků na jihozápadním okraji městyse.

Místo zaniklé tvrze a bývalé obce Potvorovice (nyní Nový Poddvorov) v okolí prameniště potoka za jižními humny dnešní vesnice.

Mlýn je zmiňován již roku 1543. Původně vodní mlýn, poté přebudován na parní a v prvé třetině 20. století na elektrický pohon. V interiéru se kompletně dochovalo technologické zařízení ze 30. let 20. století. Ke svému původnímu účelu mlýn sloužil až do roku 1975, dnes je zde expozice mlynářství.

Renesanční radnice podle návrhu neznámého italského stavitele na Masarykově náměstí postavena na starších gotických základech v letech 1561-1562; rekonstrukce r. 1971 a dostavba zadního traktu r. 2001. Stavba na obdélném půdoryse s dostavěným druhým patrem, s mohutnou hranolovou věží s portálem.

Pozdně renesanční budova, barokně přestavěná v 18. století. Fasáda upravena klasicistně v 19. století. V roce 1918, v době vzniku ČSR, zde sídlila prozatímní vláda pro Slovensko.

Obec vznikla asi i s tvrzi r. 1270 za Tvrdiše z Rohatce. Až v r. 1368 litomyšlský biskup Albert ze Šternberka prodal ves s tvrzi Beneši z Kravař, který vše připojil ke strážnickému panství. Ve společné listině Alberta a Petra ze Šternberka se předání tvrze potvrdilo. Tvrz se naposledy uvádí r. 1375.

Zámek byl založen augustiniánským řádem sv. Tomáše v roce 1742 a byl využíván jako letní sídlo. Nějakou dobu zde žil i Johann Gregor Mendel, jeden ze zakladatelů genetiky, který se v roce 1843 stal mnichem řádu svatého Augustina.

Terénní pozůstatky hrádku bez historických zmínek. Předpokládaná existence ve 13. stol., možné využití i v 15. stol. Předpokládané předhradí odděleno od hrádku při výstavbě městského opevnění. Dnes využit jako Kalvárie s křížovou cestou.

Sklepní ulička slováckého městečka Čejč posetá vinnými sklípky lákajícími k příjemnému posezení u sklenice vína. Jedná se o soubor lidových staveb ožívajících zejména v době vinobraní.

Pozdně barokní architektonicky hodnotná boží muka z poloviny 18. století. Sloup Nejsvětější Trojice osazený na zděnou kruhovou základnu ukončenou kamennými bloky. Památkově chráněná.

Z původního osídlení se podařilo zachránit stavení (čp. 217) Františka Vymyslického, rolníka a lidového řezbáře, na kterém později hospodařil Julius Bohůn. Stavení je chráněno památkovou péčí.