Turistické cíle v okolí obce Dolní Lhota

Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné je nejlépe dochovanou patrovou roubenou stavbou s pavlačí a hospodářstvím na Valašsku. První zmínky o této stavbě pocházejí již z r. 1585, své jméno nese po Jurovi Mikuláštíkovi, který byl r. 1663 zvolen fojtem neboli starostou. Od r. 2014 národní kulturní památka.

Muzeum Prlovské tragédie či pamětní síň v Prlově připomíná tragickou událost ze dne 23. dubna 1945, kdy přišlo o život 23 osob obviněných ze skutečné nebo údajné spolupráce s partyzány za nacistické okupace.

Muzeum vypálených usedlostí Vařákovy paseky v podobě skanzenu s replikou pasekářské usedlosti s příslušenstvím bylo zpřístupněno na severním okraji Lačnova v srpnu 2015. Je otevřeno o víkendech letní turistické sezóny nebo po předchozí dohodě.

Barokní útulek byl vybudován v r. 1713 za primátora Pavla Hájka. Hodnotná budova vznikla na místě staršího renesančního domu dochovaného v jádře. Objekt sloužil jako špitál, útulek pro staré a chudé měšťany a později i jako kasárna.

Původní tvrz ze 14. stol. zpustošena za válek Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, později znovu obnovena. Poč. 18. stol. koupili Nezdenice Serenyiové, přebudovali tvrz na barokní zámek. Poč. 19. stol. rod Herringů - přestavba na zámek empírový.

Zaniklé lázně (pramen zachován) známé Nezdenickou kyselkou nebo též Kořenkovou kyselkou. Jodový pramen byl znám již v r. 1585 a užíván ke koupelím. V polovině 19. stol. byl pramen stáčen a exportován. Původní lázeňská budova zanikla koncem 19. stol.

Původně pozdně gotický hrad. V renesanci opevněn. Obstál při útoku Bočkajovců roku 1605, Švédů za třicetileté války, i Turků a Tatarů roku 1663. Ve 40. letech 18. století upraven na zámek ve stylu tudorské gotiky. Nyní je zde regionální muzeum.

Nový židovský hřbitov byl založen roku 1870 a je stále využíván k pohřbívání. Najdeme na něm náhrobky s hebrejskými, německými a českými nápisy od doby založení až z počátku 21. století. Bylo na něj též přeneseno cca 80 barokních a klasicistních náhrobků ze starého hřbitova devastovaného nacisty.

Hradiště bylo pravděpodobně osídleno nositeli púchovské kultury v pozdní době laténské a snad později využíváno i v raném středověku. Prvně lokalitu popsal v r. 1890 J. Kučera a v r. 1896 I. L. Červinka. Některými autory zpochybňovaná lokalita potvrzena r. 1989 kovovými nálezy z povrchového sběru.

V lese, na konci skalnatého výběžku u lesní úvozové cesty stojí malý památník s vyobrazením andělíčka a umrlčí lebky, na památku turkotatarských a kuruckých vpádů a utrpení obyvatelstva Valašskokloboucka ve 2. pol. 17. století a poč. století 18.

Národní kulturní památník Ploština byl zbudován v roce 1975 na počest 30. výročí osvobození od nacismu a slouží jako připomínka tragických událostí a k uctění památky obětí II. světové války.

Tvrz postavená r. 1512 Janem z Kunovic poté, co získal Uherský Brod. Jako sídlo panstva sloužila do r. 1611, kdy Brod koupili Kounicové. Ti zde nesídlili a dům sloužil jen správním účelům. Později byl barokně přestavěn a upraven na byty. R. 1922 jej po vymření Kouniců koupilo město.