zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Diváky
Zámek z pol. 18. stol. dle návrhu Františka Antonína Grimma. Po 2. sv. válce účelově využíván pro školské potřeby. Od roku 2006 v soukromém vlastnictví.
Dřevěný kříž z roku 1899 - cenná práce řezbáře Františka Vymyslického z Dolních Bojanovic. Umístěn před farou u kostela sv. Kunhuty. Památkově chráněný.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Telnice
Mohutná stavba ze smíšeného zdiva, rozdělená na dvě poloviny – pohostinství u Laštůvků a rodinný dům. Objekt stojí na dominantním místě obce na mírném návrší a podle místních se podobá nemilské tvrzi, snad šlo původně o rychtu spadající pod panství v nedaleké Sokolnici – zatím nijak nedoloženo.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Hustopeče
Renesanční měšťanský dům byl postaven r. 1579. Prvním známým majitelem byl koncem 18. stol. Ignác Freudenreich. Posledním majitelem byl obchodník Bedřich Synek, který dům r. 1976 prodal městu. V l. 1989–2002 proběhla rekonstrukce domu. V současné době je zde Infocentrum, městské muzeum a vinotéka.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Telnice
První písemná zmínka o faře v Telnici pochází z r. 1324. Budova dominuje celému náměstí. Je obdélného půdorysu a ze smíšeného zdiva. Současnou klasicistní podobu získala po přestavě r. 1855 hrabětem Mitrovským. Opravena r. 1995.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Čejkovice
Pozdně barokní stavba fary s branou z 2. poloviny 18. století. Hlavní obytná budova s dvěma křídly hospodářských budov. Pozdější přestavby, údajně v roce 1870. Památkově chráněná.
Zámek vybudoval po r. 1714 Kaschnitz von Weinberg a po r. 1746 Hájek z Waldstätten přistavěl boční křídlo. V r. 1857 areál získali Mitrovští, kteří se věnovali dalším úpravám, při nichž zámek získal dnešní podobu. Po r. 1948 začala stavba upadat a interiér byl přebudován na byty.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Reliéf hrádku, který měl podobu klasického jednoduchého sídla se zaobleným jádrem, které obtáčel příkop a val. Dnes nejsou po zástavbě žádné stopy. Písemné zprávy nejsou známé. Podle nálezů keramiky místo datujeme do 14.-15. st.
Stavbu nechal v poslední čtvrtině 19. stol. postavit hrabě Hubert Karel Sigmund František Josef Harnoncourt–Unverzagt se svou manželkou Josefinou Julií. Poslední pohřeb se konal zřejmě roku 1935. Ve 2. pol. 20. stol. byla hrobka několikrát vyloupena a poničena.
Zámek, původně komenda johanitů postavená někdy během 16. století. V majetku řádu johanitů až do r. 1948, poté užíváno zemědělským družstvem a státním statkem. V současnosti objekt v soukromých rukou.