Turistické cíle v okolí obce Kurdějov

Od r.1487 stávala na místě dnešního kostela kaple sv. Ondřeje, povýšená r. 1503 na farní kostel. Roku 1700 vystavěn nový kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Při stavbě využito zdivo původního kostela, věž vystavěna nová. Kostel rozšířen v roce 1875.

První zmínka o kostele pochází z r. 1582, kdy byl vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. V letech 1769-1772 vznikl nový barokní jednolodní farní kostel, který navrhl architekt Jan Karel Hromádko. Na vnitřní výzdobě se podíleli sochař Ondřej Schweigl a malíř Martin Johann Schmidt.

Současný kostel sv. Jiljí byl založen v gotickém slohu někdy v 1. polovině 14. stol. snad na místě staršího chrámu. V pozdějších staletích byl několikrát upraven a rozšířen. Součástí církevního areálu je i barokní fara z 18. století.

Kostel sv. Jiljí byl postaven v letech 1913-1920 u hřbitova z r. 1790. Jde o stavbu v pseudorománském slohu.

Z pozdně románského kostela připomínaného r. 1298 dochováno pouze obvodové zdivo lodi a severní zeď odsazeného presbytáře. Původní presbytář byl ve 2. pol. 14. stol. nahrazen nynějším a roku 1867 byl kostel zvětšen přístavbou v západní části.

Kostel sv. Jiří ve vinařské obci Kobylí pochází z raného středověku. První zmínky již z r.1252. V průběhu let několikrát poničen a vypálen, r. 1670 obnoven. U kostela stojí unikátní obranná zvonice

Pozdně barokní kostel sv. Jiří a sousední fara (čp. 37) jsou zřejmě nejstaršími stavbami obce. Byly postaveny v l. 1783 - 1785 pravděpodobně podle návrhu Karla Jana Hromádky, v období rozkvětu panství za vlády rodu knížat z Dietrichsteina. Od roku 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Původní kaple pocházela z 15.stol. koncem 16. stol. přestavěna na kostel a zasvěcen sv. Jiří a sv. Mikuláši. Roku 1791 a 1885 prošel velkými přestavbami.

Kostel byl postaven v l. 1868-1869 na místě starší kaple z r. 1677. Dne 19. června 1868 byl rajhradským opatem Güntherem Kalivodou slavnostně posvěcen základní kámen kostela. Dne 4. listopadu 1869 byl chrám benedikován. Na konci 2. světové války byla stavba těžce poškozena a následně opravena.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské postaven Léta Páně 1740 na místě gotické kaple pro odvrácení moru a v r. 1791 opatřen pevnou čtyřbokou věží. Na výzdobě jednolodního raně barokního farního chrámu se podílel známý barokní sochař Ignác Legelacher.

Kostel byl založen r. 1369 řádem templářů. Byl opakovaně vypálen a opravován (vypálen byl v l. 1645 Švédy, r. 1692 vyhořel, r. 1705 byl Uhry vypálen znovu a naposledy vyhořel r. 1778). V l. 1783-1784 byl nově vystavěn, V l. 1891-92 byl přestavěn a byla postavena dnešní věž. R. 1924 byl opraven.

Původně románský kostel z počátku 13. století. Později přestavěn goticky. V 18. století barokně upraven a na počátku 20. století regotizován. Kostel stojí na ostrůvku, od 80. let 20. století je celá ves Mušov i její okolí zatopeno Věstonickou nádrží a kostel chátrá.