Turistické cíle v okolí obce Krumvíř

nebo vyberte

Krumvíř

Jihomoravský kraj,  Břeclav  (BV)
Nalezeno celkem 163 záznamů, 8 / 14 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 křížová cesta U Svaté
290.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Křepice
Poutní místo "U Svaté" zahrnuje kromě křížové cesty z r. 2002 kopii sochy Krista z Rio de Janeira, sousoší svatých Cyrila a Metoděje a tři kapličky, zasvěcené Panně Marii, sv. Cyrilu a Metodějovi a sv. Gorazdovi. Pod poslední z nich vyvěrá Gorazdův pramen.
 křížový kámen
302.0 m. n.m.
náhrobní či pamětní deska
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Nikolčice
Křížový či pamětní kámen při silnici z Nikolčic do Kurdějova nebo Diváků se nachází na místě, kde 8. února 1762 zahynul Max Haas z Rousínova, který tudy vezl víno. Podle textu však byla zachráněna jeho dceruška Magdaléna. Kámen je evidován od r. 2002 v registru smírčích křížů a křížových kamenů.
 Kvášov
280.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Archlebov
Lokalita hrádku v nepříliš výhodné poloze poničená v 30. letech 20. stol. Jeho vznik doložen v 13. stol., první zmínka o existenci pochází z r. 1322, kdy ho prodávají Fricek a Vilém z Egenberka. Jeho zánik lze předpokládat již za markraběcích válek, dle nejmladších nálezů počátkem 15. stol.
 Lípa u Spáleného mlýna
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Torzo lípy u Spáleného mlýna, kde roku 1805 došlo k dohodě mezi Napoleonem a Františkem I. o ukončení války.
 Maják na Přítlucké hoře
293.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Přítluky
Ocelodřevěná rozhledna na Přítlucké hoře vznikla z iniciativy tří okolních obcí na jaře r. 2012. Je volně přístupná, vysoká 27,6 metru a má vyhlídkovou plošinu ve výši 21 metrů. Pojmenování Maják získala podle skutečného majáku, který tu byl vybudován za 1. republiky pro potřeby leteckého provozu.
 Mandloňové sady
300.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Hustopeče
Ocelodřevěná rozhledna na Hustopečském starém vrchu uprostřed mandloňového sadu byla pro veřejnost otevřena v březnu 2012 a od té doby je přístupná volně. Stavba vysoká 17,5 m má ve výši 12,5 m zastřešenou vyhlídkovou plošinu, k níž vede vřetenové schodiště. Výhled je především na jih a východ.
 městské hradby
215.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Hustopeče
Torzo městských hradeb z 16. stol., původně jako ochrana před tureckým vpádem. Dochovaná půlkruhová bašta a malá část hradeb ve východní části města.
 Mezilesice
350.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Kobeřice u Brna
Dobře patrné tvrziště se zaniklou vsí na výběžku vybíhajícím do údolí přítoku rybníka. První zmínka je z let 1210 a 1237. Od 14. stol. v držení pánů z Mezilesic, kteří žijí ještě počátkem 17. stol, ačkoliv panství vlastní jen do r. 1450. Ves se uvádí r. 1497 jako pustá, r. 1531 je pustá i tvrz.
 muzeum obce
205.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Kobylí
V obci Kobylí je od r. 1997 zřízeno v prostoru staré měšťanské školy místní muzeum. Expozice se věnuje životu v obci a vinařství.
 Na Podluží
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Nový Poddvorov
Ocelová rozhledna (30 m, 260 m n. m.) byla postavena r. 2009 v projektu Turistické rozhledny Podluží-Cerová ve spolupráci se Slovenskem a EU. Otevřena 16.4.2010. Projekt vypracovali Ing. Miroslav Kopecký a Stanislav Fatěna. Rozhledna v podobě ropné věže připomíná význam této oblasti v těžbě ropy.
 náhrobek pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitz
183.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Čejč
V parčíku u kostela sv. Vendelína. Náhrobní kámen s rodovým erbem a německým (později přidán i český) nápisem, který je chráněn litinovým oplocením. Pochází z roku 1866. Památkově chráněný.
 Nechvalín
290.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Nechvalín
Zaniklý hrad, na němž se v letech 1318 - 41 píše Hynek, po něm jeho syn Ondřej a r. 1407 vnuk Čeněk. Po něm se majitelé střídali velmi často, poslední byl zmiňován r. 1505 Václav z Pačlavic. Po té se už mluví jen o pusté tvrzi.