Turistické cíle v okolí obce Podivín

Pozdně barokní boží muka na okraji vsi. Pochází z 18. století. Hranolová na čtyřbokém soklu s vrcholovou lucernou, otevřenou do tří stran; krytá stanovou taškovou stříškou, na vrcholu s křížem. Památkově chráněná.

Pozdně barokní boží muka u silnice z Valtic do rakouského Schrattenbergu z pozdního 18. stol. Zděná omítaná masivní pilířová muka, dekorovaná kruhovými medailony v rozích zaoblených vpadlin. Vrcholí hranolovou kaplicí na profilované římse s pravoúhlými nikami, zakončenou stanovou stříškou s křížem.

Pozdně barokní hranolová boží muka u silnice na Lednici na jižním okraji obce. Pochází z konce 18. či z počátku 19. století. Památkově chráněná.

Trojboká zděná Boží muka, pravděpodobně barokní, stojí u silnice na Hustopeče. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958. Na počátku 21. století byla částečně rekonstruována.

Pozdně gotická boží muka z konce 15. století jsou ojedinělou sakrální stavbou tohoto druhu na jižní Moravě. Od roku 2002 jsou chráněna jako kulturní památka.

Boží muka nad obcí Pavlov pocházejí patrně z 18. století a jsou dobře udržovaná. Jedná se zřejmě o lidovou barokní zděnou stavbu v podobě hranolu s jehlancovitou stříškou, na jejímž vrcholku se nachází dvouramenný ocelový kříž. Z místa se otevírá krásný výhled na obec a přehradní nádrž Nové Mlýny.

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Starší hrad nechal r. 1570 přestavit Jan mladší ze Žerotína na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Od r. 1636 patří Lichtenštejnům. Počátkem 19. stol. byl upraven novogoticky a byla k němu přistavěna zkosená věž připomínající zříceninu.

Slovanské nížinné hradisko zřejmě z 9.-10. stol. v lokalitě zvané Veleš se původně nacházelo na pravém břehu v záhybu řeky Moravy. Některé nálezy nasvědčují i mladšímu osídlení. Lokalita nebyla dosud odborně a systematicky prozkoumána.

Zaniklá tvrz, která je známá pod názvem Pustý zámek. Dle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v době bronzové a později v době středověku, kdy zde stávala tvrz. Písemné prameny o době vzniku tvrze nebo její historii bohužel mlčí. Dle lokace snad sloužila jako tábořiště vojenských oddílů.

Původně templářská komenda. Po zrušení řádu v roce 1312 se zde střídali majitelé. V 16. st. upravena na renesanční zámek. V r. 1773 koupil zámek císař Josef ll. a spojil jej s hodonínským panstvím. Dnes je zámek majetkem obce a slouží jako hotel.

Chrám Spasitele byl postaven v roce 1957. Slouží církvi československé husitské. Přístupný při bohoslužbách a v adventním a postním čase.