Turistické cíle v okolí obce Moravský Žižkov

Torzo městských hradeb z 16. stol., původně jako ochrana před tureckým vpádem. Dochovaná půlkruhová bašta a malá část hradeb ve východní části města.

Tvrziště vzniklé v 15. století na místě velkomoravského kostela v poloze „Kostelisko“. Robusní rotunda byla použita jako věž nové tvrze. Při nepokojích po smrti českého krále Albrechta I. v r. 1439 zde došlo dle četných nálezů šipek k intenzivním bojům.

Rozsáhlé slovanské hradiště s několika podhradími a řadou kostelů, jedno z center Velkomoravské říše. Objeveno v roce 1954 J. Poulíkem, archeologicky zkoumáno až do roku 1992.

Vyhlídková věž je součástí návštěvnického centra na slovanském hradišti v Mikulčicích. Je vysoká 30 metrů a přístupná od r. 2015. Návštěvnické centrum i věž provozuje Masarykovo muzeum v Hodoníně.

Původně vodní tvrz, přestavěná na renesanční opevněný zámek. Poškozen za tureckého a tatarského vpádu roku 1663. Po požáru v r. 1705 zásadně barokně přestavěn a byl zde zřízen park ve francouzském stylu.

Dominanta lednického parku vznikla 1797–1802 dle projektu arch. Hardtmutha jako jedna z prvních čistě vyhlídkových staveb v českých zemích. Údajně nejvyšší minaret v neislámské zemi, doklad počátků orientálních inspirací ve střední Evropě.

Mlýn na levém břehu Dyje vznikl r. 1558, když se tu usadili novokřtěnci a dostali povolení postavit nový mlýn na místě staršího. Mlýn pak dal jméno vsi, která vznikla v okolí. Novokřtěnci tu působili do r. 1622. Stavba není památkově chráněna.

Autorem morového sloupu je Antonín Riga a pochází z roku 1716. V nárožích sochy svatých Františka Xaverského, Rocha, Rozálie a Karla Boromejského. Na vrcholu sloupu Panna Marie Immaculata. Opravy v letech 1856, 1939 a 1972–1973.

V obci Kobylí je od r. 1997 zřízeno v prostoru staré měšťanské školy místní muzeum. Expozice se věnuje životu v obci a vinařství.

Ocelová rozhledna (30 m, 260 m n. m.) byla postavena r. 2009 v projektu Turistické rozhledny Podluží-Cerová ve spolupráci se Slovenskem a EU. Otevřena 16.4.2010. Projekt vypracovali Ing. Miroslav Kopecký a Stanislav Fatěna. Rozhledna v podobě ropné věže připomíná význam této oblasti v těžbě ropy.

V parčíku u kostela sv. Vendelína. Náhrobní kámen s rodovým erbem a německým (později přidán i český) nápisem, který je chráněn litinovým oplocením. Pochází z roku 1866. Památkově chráněný.

Pohansko u Nejdku bylo osídleno již v eneolitu, poté v době bronzové, době laténské a v časně slovanském období. V 9. století zde vzniklo raně středověké velkomoravské nížinné hradiště o celkové ploše asi 23 ha. Jeho zánik je kladen do 10. století.