Turistické cíle v okolí obce Moravský Žižkov

Empírový lovecký zámek byl postaven Lichtenštejny v letech 1810–1812. V dnešní době je zámek majetkem Krajského střediska státní památkové péče a je v něm umístěno muzeum památek z doby velkomoravské získaných při výzkumu hradiště na Pohansku.

Velkomoravské hradiště z 9 stol. Patrně zde sídlil člen vládnoucího rodu Mojmírovců. Na ploše hradiska je velmožský dvorec s kostelem, pohřebiště a různé budovy. Hradiště se dělí na centrum (27 ha), jižní a severní předhradí. Výzkum započal r. 1959 prof. F. Kalousek. V jižní části empírový zámeček.

Výklenková kaple zvaná poklona sv. Antonína Paduánského pochází z poloviny 18. století a původně stávala vedle zaniklého větrného mlýna. Stojí v dominantní poloze mezi vinohrady a je od ní daleký výhled. Ve výklenku má obnovený obraz světce s Pannou Marií a Ježíškem. Památkově chráněná od r. 2004.

Pozdně barokní výklenková kaple zvaná poklona sv. Floriána pochází patrně z přelomu 18. a 19. století. Ve výklenku má obraz světce na plechu. Od roku 2004 je památkově chráněna.

Výklenková kaple nazývaná poklona byla postavena v roce 1885 pro dřevěnou sochu sv. Jana Nepomuckého, která původně stála v kostele. Od roku 1958 je památkově chráněna.

Místo zaniklé tvrze a bývalé obce Potvorovice (nyní Nový Poddvorov) v okolí prameniště potoka za jižními humny dnešní vesnice.

Novorenesanční radnice v Valticích nahradila v letech 1887 - 89 svou starší předchůdkyni a sousední měšťanský dům. Dodnes je sídlem městské správy.

Novorenesanční budova radnice z roku 1906, navazující na její empírovou předchůdkyni vedle stojící.

Lovecký zámeček byl postaven v klasicistním slohu roku 1812 na počest Jana I. Josefa z Lichtenštejna. Architektura je součástí Lednicko-valtického areálu, památky UNESCO.

Klasicistní zámeček vybudoval v letech 1814-16 architekt Kornhäusel. Majiteli byli Lichtenštejnové a zprovu sloužil jako hájovna a příležitostný útulek vrchnosti, později zde přebýval zahradník. Dnes je zde expozice vodního ptactva.

Zámek byl založen augustiniánským řádem sv. Tomáše v roce 1742 a byl využíván jako letní sídlo. Nějakou dobu zde žil i Johann Gregor Mendel, jeden ze zakladatelů genetiky, který se v roce 1843 stal mnichem řádu svatého Augustina.

Ve vesničce Vrbice na Břeclavsku se nachází sklepní ulička, kterou můžeme považovat mezi ostatními uličkami v této oblasti za netradiční.