Turistické cíle v okolí obce Hlína

Původně klášter premonstrátek z 12.st. V druhé pol. 14.st. gotická přestavba. Vypálen husity, r.1434 však již opraven. Poč. 16. st. klášter opuštěn, r.1537 opraven, ale pak i nadále pustnul. R. 1703 dovršil zkázu požár a klášter zůstal zříceninou.

Klášter založený Lvem z Klobouk ve 13. stol. Po švédském drancování v 17. stol. byl kostel zbudován v barokním slohu architektem G. P. Tencallou. V roce 1784 byl klášter reformou Jofefa II. zrušen a přeměněn na vojenskou nemocnici, kostel se stal farním.

Původní areál kláštera františkánek z r. 1651, převzal po jeho zrušení Josefem II. řád sv. Voršily, který mu vtiskl současnou podobu. Za komunismu byl znárodněn a v r. 1991 vrácen. Dnes je v objektu obchodní dům a kostel spravuje řeckokatolická církev.

Novorenesanční palác s ozdobnými litinovými prvky v podobě arkýřů a konzol v uličním průčelí. Vystavěn v l. 1847–48 na místě staršího objektu ze 14. stol. podle projektu L. von Förstera pro bratry Kleinovy, majitele železáren v Sobotíně.

Městský palác vznikl po r. 1614 sjednocením a přestavbou dvou starších domů. Současná podoba s vysokými pilastry a atikou s volutami je výsledkem úprav po požáru r. 1690. V r. 1957 bylo v domě umístěno městské muzeum a poté též městská galerie.

Zámek byl postaven na základech staršího dvora r. 1825 rodinou Schaffgotschů. Od r. 1919 sloužil jako ústav pro tělesně postižené, r. 1958 přešel do správy úst. soc. zabezpečení, byl rozšířen a r. 1961 byl v sousedství vybudován domov důchodců.

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.

Eklektická bazilika, s prvky novorománského a secesního stylu, byla postavena v letech 1906–1910. Autorem projektu byl prof. arch. Karel Hugo Kepka. V letech 1911–1950 zde působila kongregace salvatoriánů a od roku 1990 františkánů.

Celým názvem Českobratrský evangelický chrám Jana Ámose Komenského. Postaven v novogotickém stylu v roce 1867 prevážně z neomítnutých cihel, odtud "červený". Autorem stavby je Heirich von Ferstel. Kostel v současnosti užívá evangelická církev.

Gotický trojlodní kostel s polygonálním presbytářem a barokní klenbou, jehož počátky sahají do poslední třetiny 13. století. V letech 1946–1953 byla v hlavní lodi prolomena okna, byly upraveny střechy a provedena celková oprava.

Stavba pozdně barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie probíhala v letech 1746-1758. Jeho věž byla dostavěna až v roce 1796. Kostel stojí na nevýrazné vyvýšenině, mimo hlavní cestu. U kostela je volně přístupný hřbitov.

Původně románský kostel s farou založili templáři někdy ve 2. pol. 13. stol. Někdy v 15. stol. byla přistavěna věž a počátkem 17. stol. sakristie. Při poslední přestavbě, v r. 1818, vznikla přístavba s novým vchodem a byla prolomena i nová okna. Nedávno opraven.