Turistické cíle v okolí obce Nová Ves I

Vodní tvrz nad potokem Výrovka vznikla snad ve 13. stol. Písemná zmínka o ní pochází z r. 1446. Opuštěna byla po r. 1610, kdy si v jejím sousedství nechal Karel Záruba z Hustířan vystavět zámek. Dnes slouží jako soukromý obytný dům a je nepřístupná.

Dům byl vystavěn v roce 1526 ve stylu gotiky. V roce 1542 byl dům přestavěn do renesanční podoby. První požár budovy byl v roce 1631 a druhý v roce 1838.Poslední přestavby byli v roce 1939.

Měšťanský dům rodu Kolerů zakoupilo město 1494 jako sídlo městské správy. Několikrát přestavěn, naposledy 1887 do novorenesanční podoby. Sousední tzv. nová radnice, původně vladycký dům, hostinec, kasárna, škola, spořitelna, součást radnice od 1926.

Na místě tvrze po roce 1651 postaven barokní zámek. Současná podoba zámku je po přestavbě provedené po roce 1725. Oprava zámku proběhla v l.1973-76. Po r. 1990 však došlo k totální destrukci zámku a dnes je na pokraji úplné likvidace.

Druhý nejmladší zámek v České republice. Postaven Janem Kotěrou v letech 1911–1913. Zámek je uváděn jako jediný kubistický zámek, možná spíše připomíná empír, či klasicismus.

Barokní zámeček vzniklý přestavbou z gotické tvrze roku 1723, přestavěný a rozšířený v letech 1912–1915 podle návrhu architekta J. Kotěry. Při poslední rekonstrukci nalezeny pozůstatky tvrze a včleněny umně do moderní architektury interiéru.

Významná regionální historická instituce vystavuje sbírky v objektech u kostela sv. Bartoloměje: v domě čp. 27 (bývalý špitál, historické sbírky), staré farní škole (bitva u Kolína 1757 a J. S. Machar) a nové farní škole (archeologické sbírky).

Pramen na Riegrově náměstí je jedním ze symbolů Poděbrad. Navrtán v roce 1911, utěsněn v roce 1972. Nejvyužívanější poděbradské pítko. Altán nad pramenem prošel v roce 2007 generální opravou.

Někdejší labský mlýn pod nymburskými hradbami nese své jméno od roku 1924, kdy ho odkoupil František Šafařík. Po roce 1948 zestátněn, následně zchátral a byl uzavřen. Dnes soukromý obytný a výrobní objekt v rekonstrukci.

Pozdně halštatské (kolem r. 750 př.n.l) a raně středověké hradiště z 8.–12. stol. Dvojdílné, o rozloze 6 ha, s vnitřním hradištěm na západě a předhradím na východě ostrožny. Dochovány nepatrné zbytky dvojitých valů s příkopem v severní části.

Měšťanský palác pojmenovaný po vlastníkovi z konce 15. století - kutnohorském měšťanu Sankturinovi z Nedvojovic. Jeho jádro tvoří gotická věž z 13. století. Dům byl stavebně upravován v pozdní gotice a v baroku.

Evangelický sbor vznikl v Kutné Hoře jako filiální z Libenic (1883), osamostatnil se roku 1891. Komplex kostela a fary vznikal na místě zbořeného domu 308 postupně v letech 1887–1930 v dórsko-novoempirovém slohu dle projektu Františka Buldry. V letech 1972–79 byl upraven interiér (manželé Radovi).