Turistické cíle v okolí obce Lesní Hluboké

Mlýn založen na Bílém potoce (400 m náhon) snad rajhradským klášterem v 1. pol. 17. století, později v držení rodů Staňků a Absolínů. Ve 30. letech 20. století mlýnský provoz rozšířen o řezání dřeva. Provoz ukončen po r. 1948.

Velký měšťanský dům z počátku 18. stol. Hladká fasáda členěna v přízemí lizénami. Přízemí od prvního patra odděleno kordonovou římsou. Fasáda členěna pilastry. Nad vchodem pamětní deska. Dům od r. 1964 památkově chráněn.

Zámek přestavěný z gotického hradu. Renesanční podobu dostal v 16. st. za Jana Staršho ze Žerotína. R. 1760 vyhořel, obnoven Haugvici. V ineriérech cenná sbírka tapiserií. Po zestátnění sloužila část zámku jako příležitostná prezidentská rezidence.

Soubor nemocničních budov postaven koncem 19. stol. V průběhu let realizována v areálu řada stavebních akcí. R. 1968 došlo ke generální opravě nemocnice. Objekt nepravidelného tvaru na půdorysu písmene U. Stará nemocnice je na seznamu památkově chráněných objektů od r. 1989.

Nová empírová obdélná jednopatrová radnice byla postavena r. 1851. Roku 1858 byla přistavěna dvoupodlažní romanizující věž a zřízeny hodiny, které věnovala Terezie Rahnová. Věž radnice byla silně poškozena při osvobozování Rosic v roce 1945.

Zřícenina hradu. Postaven snad ve 14. stol. některým z drobných manů třebíčského kláštera zřejmě na ochranu východních vsí kláštera. Byl patrně zničen za česko-uherských válek v druhé pol. 15. stol. R. 1556 již zmiňován jako pustý.

Nová kovová multifunkční rozhledna spojená s vodojemem z roku 2004 má krásný a dokonalý kruhový výhled a je volně přístupná. Okolí je ideálním terénem pro cykloturistiku.

Zaniklé místo tvrze, dnes v zástavbě domků na okraji plochého vrcholu, v těsném sousedství kostela sv. Jakuba Většího.

Tvrz, později označovaná jako zámek, poprvé doložena r. 1596, kdy ji Jan Polczar postoupil Alině Berkové z Lomnice a ta ještě v témže roce Lvu Burianovi Berkovi z Dubé. Po celou dobu bylo toto šlechtické sídlo součásti dvora. Dnes je bývalý zámek v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení.

Zámek byl přestavěn ze staršího hradu mezi lety 1552–1577 rodinou Polcarů. Po požáru r. 1638 byla stavba opravena až v r. 1710. Poslední úpravy provedla r. 1830 rodina Haugviců. Po r. 1945 zámek sloužil k sociálním účelům.

Původně byla budova zámku vystavěna v roce 1674 jako fara, která po přístavbě západního křídla v letech 1723-1724, jež provedl František Benedikt Klíčník, získala charakter venkovského rezidenčního zámku. I dnes je rezidence majetkem církve a slouží opět jako fara.

Roku 1967 byla v Kralicích zahájena stavba Památníku s muzeem podle návrhu Bohuslava Fuchse. Slavnostní otevření proběhlo 28. září 1969. Vzniklo důstojné místo uložení archeologických nálezů a sbírek Muzejního spolku, věnující se nejvýznamnějšímu českému překladu bible a knihtisku.