Turistické cíle v okolí obce Veverské Knínice

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.

Celým názvem Českobratrský evangelický chrám Jana Ámose Komenského. Postaven v novogotickém stylu v roce 1867 prevážně z neomítnutých cihel, odtud "červený". Autorem stavby je Heirich von Ferstel. Kostel v současnosti užívá evangelická církev.

Kostelík Nanebevzetí Panny Marie pochází z druhé poloviny 12. století a je jediným pozůstatkem po zaniklé vsi Veveří.

Gotický trojlodní kostel s polygonálním presbytářem a barokní klenbou, jehož počátky sahají do poslední třetiny 13. století. V letech 1946–1953 byla v hlavní lodi prolomena okna, byly upraveny střechy a provedena celková oprava.

Stavba pozdně barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie probíhala v letech 1746-1758. Jeho věž byla dostavěna až v roce 1796. Kostel stojí na nevýrazné vyvýšenině, mimo hlavní cestu. U kostela je volně přístupný hřbitov.

Kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách je gotického původu asi z 13.-14. stol., renesanční věž přistavěna počátkem 16. stol. Největší přestavba v baroku provedena v 60. letech 18. stol. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Vznik kostela Nejsvětější Trojice souvisí se založením kartuziánského kláštera v Brně-Králově Poli. V r. 1966 byly pod omítkou objeveny dvě zazděné gotické klenby, které dokládají jeho středověký původ. Základní kámen z r.1766 dokládá stavbu nové věže. Do dnešní podoby byl kostel upraven v r. 1932.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice vybudován r. 1555 v goticko-renes. slohu z iniciativy abatyše místního kláštera. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem zdobena na západním i východním průčelí štíty s cimbuřím. Na střeše cibulovitá věž s křížem. Kostel barokně upraven r. 1678.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie má jádro z r.1491, barokně upravený v r. 1722. Do r. 1483 místní obyvatelé využívali kostel v Modřicích, než byla dostavěna kaple Panny Marie v Želešicích. K ní byla v r. 1676 přistavěna kaple sv. Josefa a v r. 1795 zvětšena do dnešní podoby farního kostela.

Jednolodní filiální kostel z režného zdiva, s rovným závěrem a mohutnou hranolovou věží byl postaven mezi lety 1933–1937 podle projektu architekta Jana Šálka z Brna. Od roku 1975 až do své smrti v roce 1994 zde působil P. Jan Podveský, jeden z kněží odsouzených v souvislosti s Babickým případem.

Funkcionalistický chrám sv. Augustina dal postavit starobrněnský klášter augustiniánů. Projekt vypracoval arch. Ing. Vladimír Fischer. Chrám byl postaven v l. 1930 - 1934, 5. 5. 1935 vysvěcen. Výzdobu vytvořili brněnští umělci. Od r. 1938 samostatná farnost. Od r. 1958 je národní kulturní památkou.

Pozdně barokní kostel sv. Jakuba Staršího byl zbudován v letech 1771-1782 na místě již kapacitně nevyhovující gotické stavby, doložené od r. 1481. Orientovaná stavba s věží v západním průčelí je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.