Turistické cíle v okolí obce Veverské Knínice

Sloupová gotická boží muka, vznikla patrně na počátku 16. století. Na současné místo byla přenesena v roce 1952. Boží muka jsou po rekonstrukci ve velmi dobrém stavu.

Hrad byl prvotním sídlem moravských údělných knížat. Poprvé byl písemně zmíněn r. 1091. Zanikl díky nevhodné poloze a nedostatku prostoru. Jeho lokalizace není jistá. Klíčový je areál zahrad dnešního biskupství.

Nejvýznamnější rekreační oblast města Brna. Nachází se na území Bystrce a Kníniček. Byla vybudována v l. 1936–40 na řece Svratce citlivým vsunutím do lesnaté a skalnaté krajiny. Dřívější název byl Kníničská přehrada. Pro Brňáky známá jako Prýgl.

Brněnský hodinový stroj vytvořili sochaři Oldřich Rujbr a Petr Kameník na základě soutěže vyhlášené městem r. 2007. Stroj byl slavnostně odhalen 19.9.2010, v den výročí odolání města švédskému obléhání (r. 1645). Stroj v podobě projektilu z černého mramoru má připomínat tuto historickou událost.

Klasicistní zámeček byl postaven před rokem 1815. V letech 1924 – 1930 byly architektem Adolfem Loosem upraveny interiéry. Dnes zámek slouží jako sídlo správy a ředitelství Brněnských veletrhů a výstav, a je veřejnosti nepřístupný.

Údajný středověký hrad či možná ještě starší hradiště označované jako Bučín prý stávalo někde pod vrcholem kopce. Zatím však ani jedno z nich není potvrzené či lokalizované v terénu.

Železná rozhledna - telekomunikační stožár, jenž je zároveň rozhlednou - stojí 432 m.n.m. Je vysoký 38 m, vyhlídka je ve výšce 30 m. Vystavěn r. 2002, slavnostně otevřen 30.8.2003 při příležitosti oslav výročí 650. let od založení obce.

Rozlehlé opevnění na stejnojmenném homolovitém návrší. Dochováno torzo bašty a valy a příkopy vnějšího opevnění. Stavba datována do druhé čtvrtiny 15. století, r. 1428 patřila Pernštejnům. Před polovinou 15. století opuštěna a spálena.

Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.

Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.

Denisovy sady (dříve Františkov) založil moravský místodržitel A. B. Mitrovský za podpory zemských stavů v l. 1814–18 dle projektu F. Kleina. Klasicistní kolonáda vznikla v pol. 19. stol. V r. 1818 byla vztyčen obelisk na počest císaře Františka I.

Devět křížů nedaleko dálnice D1 připomíná masakr svatebčanů v roce 1540.