Turistické cíle v okolí obce Trboušany

Dvoukřídlý, zčásti patrový zámek s kaplí sv. Doroty postavený v roce 1694 rajhradským proboštem Benno Brancouzským sloužící pro letní pobyt příslušníků kláštera. Ten jej vlastnil až do roku 1939, kdy byl odprodán do soukromých rukou, od r. 1961 patří státu. Dnes v něm sídlí obecní úřad.

O založení dvora s tvrzí se po polovině 12. století patrně zasloužil pozdější český kníže Konrád Ota. Ale poprvé se tvrz připomíná až v roce 1373, kdy byl dvorec s tvrzí v držení Drslava ze Šelmberka. Od roku 1538 se již nepřipomíná. Dnes stojí na jejím místě farní dvůr.

Slovanské hradiště z pol. 11. stol. vybudované Břetislavem I. na skalnaté ostrožně nad říčkou Rokytnou. Doloženo r. 1052. Zaniklo r. 1146 při bojích Vladislava II. s moravskými údělnými knížaty v čele se znojemským Konrádem.

Jan st. ze Žerotína v l. 1570—1597 vystavěl v místech hradu renesanční zámek, dvoupatrovou budovu s obdélníkovým nádvořím a otevřenými arkádami. V druhé pol.18. st. zámek částečně přestavěn barokně. Kolem zámku zřízen park. R.1925 zámek zestátněn.

Mezi lety 1912–1921 stával na rénském kopci dřevěný gloriet, od roku 1930 na stejném místě stojí čtyřmetrová betonová rozhledna s jednou vyhlídkovou plošinou a rozhledem na Ivančice a okolí.

Vyhlídková plošina umístěná na stavbě vodojemu v polích u obce Bratčice. Vodojem byl postaven v roce 2003 a plošina byla zpřístupněna v září téhož roku. Z místa je kruhový výhled do okolí i na nedaleké vrchy – např. Výhon a Pálavu.

Moderní rozhledna otevřená 29.4.2007, se nachází u obce Hlína. 22 metrů vysoká stavba, tvořená podezdívkou, trámy a opláštěním ze smrkových prken, postavená podle projektu Ing. Arch. Vladimíra Čuhela na místě, na kterém jíž v r. 1910 stála rozhledna.

Barokní mlýn postavený r. 1804. Často měnil majitele a podle posledního z nich, Jana Drápala, získal svoje jméno. Býval u něho unikátní dřevěný splav, který byl r. 1961 zbořen. Mlýn byl funkční do pol. 20. stol., poté byl znárodněn. R. 1991 přešel do soukromého vlastnictví a prošel rekonstrukcí.

Chátrající mlýn z 15. století v údolí Bobravského Potoka, s částečně zachovalým vodním náhonem.

Socha sv. Jana Nepomuckého v nezvyklé podobě polopostavy světce na vysokém komolém jehlanu z roku 1766, od brněnského sochaře Jana Adama Nesmanna. Na podstavci je měděná deska se znakem Josefa Karla Biucka z Gerstenfeldu s votivním textem a chronogramem.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora z roku 1716 je poslední připomínkou zaniklé samostatné osady Petrohradská ulice, založené r. 1687, která patřila do roku 1784 svatopetrské kapitule na Petrově.

Barokní pískovcová socha od neznámého autora, kterou roku 1771 věnoval Jiří Šubert ze Syrovic. Socha zobrazuje světce s jeho obvyklými atributy – v kněžském rouchu, s pěticí hvězd symbolizujících mlčení, které jej podle legendy stálo život, s mučednickou ratolestí a s velkým krucifixem v rukou.