Turistické cíle v okolí obce Dolní Kounice

Slovanské hradiště z pol. 11. stol. vybudované Břetislavem I. na skalnaté ostrožně nad říčkou Rokytnou. Doloženo r. 1052. Zaniklo r. 1146 při bojích Vladislava II. s moravskými údělnými knížaty v čele se znojemským Konrádem.

Jan st. ze Žerotína v l. 1570—1597 vystavěl v místech hradu renesanční zámek, dvoupatrovou budovu s obdélníkovým nádvořím a otevřenými arkádami. V druhé pol.18. st. zámek částečně přestavěn barokně. Kolem zámku zřízen park. R.1925 zámek zestátněn.

Mezi lety 1912–1921 stával na rénském kopci dřevěný gloriet, od roku 1930 na stejném místě stojí čtyřmetrová betonová rozhledna s jednou vyhlídkovou plošinou a rozhledem na Ivančice a okolí.

Funkcionalistická železobetonová rozhledna v areálu brněnského výstaviště pochází z r. 1928. Od doby rekonstrukce výtahu v r. 1958 je z důvodu narušení statiky dlouhodobě uzavřena a je zpřístupňována jen jednou ročně v rámci akce OpenHouseBrno.

Vyhlídková plošina umístěná na stavbě vodojemu v polích u obce Bratčice. Vodojem byl postaven v roce 2003 a plošina byla zpřístupněna v září téhož roku. Z místa je kruhový výhled do okolí i na nedaleké vrchy – např. Výhon a Pálavu.

Moderní rozhledna otevřená 29.4.2007, se nachází u obce Hlína. 22 metrů vysoká stavba, tvořená podezdívkou, trámy a opláštěním ze smrkových prken, postavená podle projektu Ing. Arch. Vladimíra Čuhela na místě, na kterém jíž v r. 1910 stála rozhledna.

Barokní mlýn postavený r. 1804. Často měnil majitele a podle posledního z nich, Jana Drápala, získal svoje jméno. Býval u něho unikátní dřevěný splav, který byl r. 1961 zbořen. Mlýn byl funkční do pol. 20. stol., poté byl znárodněn. R. 1991 přešel do soukromého vlastnictví a prošel rekonstrukcí.

Chátrající mlýn z 15. století v údolí Bobravského Potoka, s částečně zachovalým vodním náhonem.

Barokní palác vystavěný kardinálem Wolfgangem H. ze Schrattenbachu v r. 1725 na místě starších budov s got. jádrem. Od 19. stol. využíván obchodně (kavárna, pošta, obchody). Od r. 1951 sídlo Knihovny Jiřího Mahena.

Sloup Nejsvětější Trojice na Zelném trhu v Brně z roku 1729.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století.

Socha sv. Jana Nepomuckého v nezvyklé podobě polopostavy světce na vysokém komolém jehlanu z roku 1766, od brněnského sochaře Jana Adama Nesmanna. Na podstavci je měděná deska se znakem Josefa Karla Biucka z Gerstenfeldu s votivním textem a chronogramem.