Turistické cíle v okolí obce Dolní Kounice

Objekt je prvně zmiňován v r. 1598 jako Dvůr u okrouhlého kamene. V r. 1682 dala hraběnka Marie Anna Františka z Valdštejna svobodný dvůr přestavět na své reprezentativní přechodné sídlo. Ve 2. polovině 19. stol. proběhy klasicistní úpravy a objekt sloužil jako hotel. V l. 2018-2020 rekonstruován.

Městský park Lužánky (20 ha) je nejstarší veřejný park v ČR, jeden z nejstarších v Evropě. Pův. hospodářský dvorec s lužnou loukou, později majetek kláštera, r. 1786 věnován městu Josefem II. k vybudování veřejného městského parku, pův. francouzského, r. 1840 upraven na park přírodního charakteru.

První zmínky z r. 1387 - hovoří se o vodní tvrzi. Hodičtí z Hodic přestavili tvrz v renesanční zámek. Po Bílé hoře byl zpustošený. Ferdinand Leopold jej opravil a vnitřní prostory opatřil barokní štukovou výzdobou. Od r. 1945 je zámek majetkem státu.

Zřejmě již někdy na přelomu 13.-14. stol. zde existovala tvrz, která je doložena koncem 14. stol. V 1. polovině 17. stol. tvrz rozšířena na zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn do současné podoby. U zámku vznikl také v té době anglický park. Od r. 1947 slouží obci.

Původně augustiniánský klášter založil r.1350 markrabě Jan Jindřich. V 18.st. došlo k barokní přestavbě, zároveň s přiléhajícím kostelem sv.Tomáše. Od r.1783 se stala klášterní prelatura sídlem moravské zemské správy. Dnes slouží část bývalého kláštera jako výstavní síň Moravské galerie a kavárna.

Zaniklá tvrz, na níž archeologický výzkum datuje aktivní období do 13. stol. Osada Modřice byla připomínaná r. 1141, hrad nebo tvrz je připomínán r. 1274, kdy se odtud píší Albert a Frank Stockfischové. Od pol. 16. stol. se správním centrem staly Chrlice, což mohlo znamenat zánik tvrze.

Původně gotický hrad r. 1560 za Petrolda z Lipé přestavěn na renesanční zámek, za třicetileté války poškozen, v 18. st. barokně upraven. Do r. 2012 známý především výstavou monumentálního cyklu A. Muchy Slovanská epopej, dnes se zde pořádají výstavy převážně současného umění a jiné kulturní akce.

Morový sloup byl postaven v barokním stylu v roce 1679. Je zdoben sochami světců, a to sv. Rozálií, Štěpánem, Šebestiánem a Rochem.

NPR byla vyhlášena v r. 2005. Jádro území tvoří červené permské slepence. Má rozlohu 86,6 ha, a bylo zde popsáno 550 druhů vyšších rostlin a řada živočišných druhů. 38 rostlinných a 49 živočišných druhů je chráněných.

Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.

Ves náleží od 13. stol. velehradskému klášteru, který tu ve 14.stol. nechává jako středisko správy vystavět malou tvrz. V rozmezí l. 1682–1686 byla tvrz pro opata Františka Petra Sylaveckého barokně přestavěna dle návrhu Giovanniho Pietra Tencally na rezidencí velehradských opatů v blízkosti Brna.

Obytný měšťanský dům s gotickým jádrem z pol. 14. stol. V 16. stol. renesanční úpravy, r. 1706 barokní přestavba. Cenné dekorativní nástěnné malby v patře z konce 18. stol. V l. 1957–60 obnoven.