Turistické cíle v okolí obce Dolní Kounice

Dvoustupňový vodopád na drobném přítoku říčky Rokytné, asi 800 m jihovýchodně od centra stejnojmenné obce. Spodní stupeň má výšku cca 11 m, horní stupeň cca 4 m. V zimě se zde vytváří ledopád.

Snadno přístupná betonová rozhledna nad meandrem řeky Jihlavy, pocházející z roku 1938. Předcházel jí dřevěný gloriet z roku 1911, obě stavby byly vybudovány Okrašlovacím spolkem. Rozhlednu navrhl Miloš Navrátil.

Zaniklá tvrz byla prvně zmíněna r. 1262 jako majetek Artleba z Černína. R. 1353 zmiň. jako „hrad“, což vypovídá o její velikosti a významu. R. 1378 v majetku Bohuše z Vanče, r. 1466 Veroniky z Boskovic. R. 1482 tvrz získal Hynek z Kukvic a připojil ji k Rosicím. Tím ztratila význam a časem zanikla.

Lovecký zámeček nechal postavit koncem 18. stol. v severní části areálu hospodářského dvora Jan Karel z Ditrichštejna. V 19. stol. byl přebudován na obydlí správce dvora a kanceláře. V 50. I. 20. stol. byl zámeček zcela znehodnocen moderními úpravami a je k nerozeznání od ostatních obytných domů.

Zámek vznikl přestavbou bývalé klášterní hospodářské budovy v Brně-Zábrdovicích, kterou využíval řád premonstrátů pravděpodobně již od 13. stol. V r. 1906 jej Karel Bubna-Litic postoupil Františku Czermákovi, jehož dědici po r. 1920 celý velkostatek rozprodali pro výstavbu zbrojovky, jejíž součásti se stal i zámek.

Gotický kamenný sloup z pol.14. či počátku 15. stol. Jeho funkce není spolehlivě doložena – snad boží muka, hraniční kámen, či označení brodu přes řeku Svitavu. V letech 1863–65 puristicky rekonstruován J. Arnoldem.

Viadukt dlouhý 673 m, vybudován roku 1838. Je tvořen 80 klenutými oblouky. Na brněnské hlavní nádraží přiváděl železniční trať vedoucí z Vídně do Brna. Projekt Carla Ghegy realizovala firma bratří Kleinů. Dnes většina oblouků skryta v náspu.

Káznice z roku 1772. Postupně do ní byli přesunuti vězni z pevnosti Špilberk. V letech 1843–44 přestavěna dle projektu Josepha Seiferta. Za 2. sv. války ji využívalo gestapo, po roce 1948 zde byli vězněni političtí vězni. Věznice zrušena roku 1956. Poté depozitář archivu (do 2006), nyní ubytovna.

Novorenesanční budova Moravského zemského sněmu byla postavena v l. 1875–1876 dle návrhu architektů Antona Heffta a Roberta Raschky. Po vzniku ČSR r. 1918 zde sídlil Moravský zemský výbor. V 80. l. 20. stol. byla zrekonstruována (arch. Vladimír Palla). Od r. 1992 v budově sídlí Ústavní soud ČR.

Původní vodní tvrz přestavěna na renesanční zámek, později barokně přestavěn. V 19. stol. přestavěn empírově. Roku 1919 zestátněn, mezi válkami sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka. Nyní ubytovací a konferenční centrum.

Třetí nejstarší židovský hřbitov v České republice. Na ploše 12 504 metrů čtverečních se dochovalo 1800 náhrobků.