ostatní - palác, dům, zaniklý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Brno
V rámci regulace města Brna v r. 1906 zbořený barokně klasicistní šlechtický městský palác vystavěný r. 1692–3 hraběcí větví Dietrichštejnů, v l. 1738–45 přestavěn a rozšířen. Od r. 1773 majetkem rodu Salmů a státu.
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Brno
Barokní budova z 18. století v areálu býv. klášterního velkostatku, který má své počátky ve 14. století. Sloužila jako kanceláře a byty úředníků panství zrušeného kláštera v Králově Poli. V l. 1825 – 31 sídlo Josefa Schindlera z Raczicburgu.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Brno
Historická budova dnešního divadla Husa na provázku v Brně je zapsána zlatým písmem v novodobé historii kultury. Základ dnešního divadla je v Domě pánů z Fanalu z 18.století, stojícím na místě staršího měšťanského domu.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Telnice
Mohutná stavba ze smíšeného zdiva, rozdělená na dvě poloviny – pohostinství u Laštůvků a rodinný dům. Objekt stojí na dominantním místě obce na mírném návrší a podle místních se podobá nemilské tvrzi, snad šlo původně o rychtu spadající pod panství v nedaleké Sokolnici – zatím nijak nedoloženo.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Brno
Renesanční dům vznikl přestavbou několika domů z pol. 14. stol., provedené v l. 1585-99 Janem z Perštejna. R. 1708 prodán Maxmiliánem z Deblína městu. Později přestavěn na obchodní bazar, od 19. stol. využíván pro potřeby úřadů. Poškozen bombardováním r. 1944, zrekonstruován v l. 1955 a 1990-2002.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Brno
Renesanční měšťanský palác na náměstí Svobody. Postaven na konci 16. století K. Schwanzem za pomoci italských sochařů a stavitelů. V roce 1882 upravena fasáda neorenesančně. Dnes nákupní a relaxační centrum.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Brno
Novorenesanční nájemní dům s pasáží na centrálním brněnském náměstí Svobody. Vystavěn v l. 1901–02 pro nadaci V. Gerstbauera. Zkomolením pojmenován podle typických čtyř postav obrů Atlasů, kteří pomyslně nesou fasádu.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Telnice
První písemná zmínka o faře v Telnici pochází z r. 1324. Budova dominuje celému náměstí. Je obdélného půdorysu a ze smíšeného zdiva. Současnou klasicistní podobu získala po přestavě r. 1855 hrabětem Mitrovským. Opravena r. 1995.
Trojkřídlý klasicistní zámek byl přestavěn ze straší, tehdy již zaniklé tvrze po roce 1824, kdy se panství stalo majetkem Jana Herringa z Frankensdorfu. V dnešní době budova slouží jako ústav sociální péče.
Zámek vybudoval po r. 1714 Kaschnitz von Weinberg a po r. 1746 Hájek z Waldstätten přistavěl boční křídlo. V r. 1857 areál získali Mitrovští, kteří se věnovali dalším úpravám, při nichž zámek získal dnešní podobu. Po r. 1948 začala stavba upadat a interiér byl přebudován na byty.
Hamr založený cca r. 1900 J. Kolářem. Vodní kolo pohánělo dynamo a stroje na výrobu kol a pilníků. R. 1938 koupil hamr koželužník Hlobil, který zde provozoval své řemeslo. Po r. 1945 byl hamr znárodněn. R. 2007 koupil polorozpadlý hamr kovář Daniel Hlobil s úmyslem mlýn a kovárnu zrekonstruovat.