Turistické cíle v okolí obce Střelice

Socha sv. Jana Nepomuckého v nezvyklé podobě polopostavy světce na vysokém komolém jehlanu z roku 1766, od brněnského sochaře Jana Adama Nesmanna. Na podstavci je měděná deska se znakem Josefa Karla Biucka z Gerstenfeldu s votivním textem a chronogramem.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století. Postavu světce doplňují plastiky tří andělíčků. Socha byla na současné místo přenesena z Mlýnské ulice.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora z roku 1716 je poslední připomínkou zaniklé samostatné osady Petrohradská ulice, založené r. 1687, která patřila do roku 1784 svatopetrské kapitule na Petrově.

Barokní pískovcová socha od neznámého autora, kterou roku 1771 věnoval Jiří Šubert ze Syrovic. Socha zobrazuje světce s jeho obvyklými atributy – v kněžském rouchu, s pěticí hvězd symbolizujících mlčení, které jej podle legendy stálo život, s mučednickou ratolestí a s velkým krucifixem v rukou.

Hrad založený králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. stol., ve 14. stol. sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. stol. přestavěn na mohutnou barokní pevnost. Až do konce 2. světové války zde byla věznice a kasárna.

Pila byla pravděpodobně vybudována v souvislosti s barokní přestavbou rajhradského kláštera kolem roku 1721 za probošta Pirma. Opravit ji dal roku 1763 probošt Bonaventura Pitr. Od poloviny 19. století ji vlastnil mlynářský rod Tomků. Svému účelu sloužila do roku 1920, kdy byla zrušena.

Radnice je nejstarší světskou stavbou v Brně, vznikla v 1. pol. 13. století. Gotické úpravy proběhly v letech 1345–1348 a koncem 15. a 16. století. Pozdně gotický portál je od sochaře A. Pilgrama z let 1510–1511. Radnice byla těžce poškozena Švédy a opravena 1660 stavitelem Janem Křtitelem Ernou.

Koncové nádraží zaniklé jednokolejné trať z Nových Černovic do Líšně, postaveno v r. 1905. R 1941 trať získala „Společnost brněnských elektrických pouličních drah“ a provozovala na ní do 60. let 20. stol. tramvajovou linku.

Zrekonstruované budovy klášterního pivovaru z 18. století, součást areálu kartuziánského velkostatku. Roku 1873 přestavěn na sladovnu, zrušena r. 1930. Od té doby sklady, nyní budovy využívá VUT Brno jako studentské kulturní centrum.

Jeden z nejmladších zámků na Moravě, a to ve smyslu šlechtického sídla, byl založen v r. 1912 jako letní sídlo Alberta Herberštejna, příslušníka význačného šlechtického rodu vlastnícího Dolnokounické panství. Z tohoto důvodů byla nejkratší i "životnost" zámku.

Mlýn se poprvé připomíná r. 1536, ale je prokazatelně starší. V l. 1661–1776 centrem statku moravskokrumlovských paulánů. V r. 1910 zrekonstruován a doplněn o vodní turbínu. Nyní galerie a kavárna. Na starší části mlýna deska s erby z r. 1578.

První ivančická synagoga byla postavena před rokem 1417. Znovu zmiňována roku 1618. Dnešní pozdně empírová budova je z let 1850–53 podle projektu vídeňského architekta Lorenze Wagnera. Svému účelu sloužila do r. 1941, poté sloužila jako sklad.