Turistické cíle v okolí obce Želešice

Pozdněklasicistní palác z prvé pol. 19. stol. na místě domů z pol. 13. století. Pojmenován po rytíři J. P. Herringovi, zakladateli dolů v Zastávce u Brna. Autorem dnešní podoby je vídeňský architekt Ludwig Förster. Dnes sídlo pracoviště NPÚ.

Historicky cenná budova vlakového Hlavního nádraží v Brně byla postavena v r. 1850. Secesní podobu získala při přestavbě v letech 1902–1905. Při náletu v roce 1944 ztratila pravou hodinovou věž. Ve 21. stol. prochází rekonstrukcí.

Téměř zaniklý hrad postavený v polovině 15. století. V roce 1464 se připomíná hrad jako pustý. Zanikl zřejmě za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.

Hraniční kameny v dnešní oboře mezi obcemi Jundrov, Kohoutovice a Bystrc. Nejstarší (U zabitého) je z roku 1588, dalších pět (U jezírek) z r. 1589. Zbývající dva jsou z počátku 18. stol.

Stavbu nechal v poslední čtvrtině 19. stol. postavit hrabě Hubert Karel Sigmund František Josef Harnoncourt–Unverzagt se svou manželkou Josefinou Julií. Poslední pohřeb se konal zřejmě roku 1935. Ve 2. pol. 20. stol. byla hrobka několikrát vyloupena a poničena.

Mírně opomíjená památka v centrální městské části Brna - Králově Poli, realizovaná po dvouletém zápase s úřady z důvodu její na svou dobu moderní a převratné podoby.

Budova hvězdárny a planetária v Brně stojí na vrcholu Kraví hory. Slouží jako kulturní centrum pro všechny příznivce noční oblohy a zajímavostí kolem ní. Projekční ukázky oblohy patří k nevšedním zážitkům.

Zaniklý hrad zmiňován v l. 1308-1453. Dříve mylně umisťován do prostor domu pánů z Lipé. Dnes se předpokládá, že stával v místech za farou na náměstí. Po zániku asi využit k hospodářským účelům, později zbourán. Dochovány možné artefakty ve zdivu stodoly. Místo čeká na řádný archeologický průzkum.

Postaven v letech 1868–1870 jako součást stavby železnice z Vídně do Brna. Byl prvním celoželezným mostem v Rakousku-Uhersku. Pro podobnost mezi viaduktem a Eiffelovkou byl nazýván též „Eiffelův most“. Dodnes se dochovalo jen jeho torzo.

Funkcionalistická budova Janáčkova divadla byla postavena v l. 1960-1965 dle projektu arch. Jana Víška a kol. (Vilém Zavřel, Libuše Žáčková-Pokorová), podoby interiérů navrhli také arch. Ivan Ruller a Boleslav Písařík. Stavbě předcházelo celkem 7. arch. soutěží, vyhlášených postupně v l. 1910-1958.

Vlastní vila, kterou si Dušan Jurkovič postavil v roce 1906 ve stylu lidové secese. Vila sloužila i jako ateliér a výstavní sál architektovy tvorby. Po totální rekonstrukci byla v roce 2011 zpřístupněna a slouží i jako dokumentační středisko architektury.

Funkcionalistická železobetonová rozhledna (vysoká 6 m, 321 m n. m.) byla postavena r. 1928 podle návrhu arch. Čeňka Rullera v lesoparku tehdejšího ozdravovacího areálu. Po r. 1948 byly objekty v lesoparku ponechány chátrání. V roce 2011 byla rozhledna nově opravena a zpřístupněna veřejnosti.