Turistické cíle v okolí obce Vranov

Památkově chráněná boží muka barokního typu z počátku 19. století u areálu Mysliveckého stadionu v Brně - Králově Poli. V roce 2000 opravena a doplněna novými malbami. První zastávka poutní cesty do Vranova.

Boží muka - drobná, nově opravená památka stojící na rozcestí při obci Ostrov u Machochy.

Boží muka v Nových Dvorech je sakrální památka, která leží na křižovatce v osadě Nové Dvory. Východisko turistické trasy na hrad Blansek a do Pustého žlebu v Moravském krasu.

Boží muka stojící na výjezdu z Tišnova jsou architektonicky mimořádně zajímavá. Pozdně renesanční práce. Hladký sloup na kruhové podnoži. Na ní umístěna hranolová kaplička. Ve výklenku obraz Krista. V těsné blízkosti Božích muk stojí dřevěný kříž se sochou ukřižovaného Ježíše Krista.

Sloupová gotická boží muka, vznikla patrně na počátku 16. století. Na současné místo byla přenesena v roce 1952. Boží muka jsou po rekonstrukci ve velmi dobrém stavu.

Hrad byl prvotním sídlem moravských údělných knížat. Poprvé byl písemně zmíněn r. 1091. Zanikl díky nevhodné poloze a nedostatku prostoru. Jeho lokalizace není jistá. Klíčový je areál zahrad dnešního biskupství.

Nejvýznamnější rekreační oblast města Brna. Nachází se na území Bystrce a Kníniček. Byla vybudována v l. 1936–40 na řece Svratce citlivým vsunutím do lesnaté a skalnaté krajiny. Dřívější název byl Kníničská přehrada. Pro Brňáky známá jako Prýgl.

Brněnský hodinový stroj vytvořili sochaři Oldřich Rujbr a Petr Kameník na základě soutěže vyhlášené městem r. 2007. Stroj byl slavnostně odhalen 19.9.2010, v den výročí odolání města švédskému obléhání (r. 1645). Stroj v podobě projektilu z černého mramoru má připomínat tuto historickou událost.

Klasicistní zámeček byl postaven před rokem 1815. V letech 1924 – 1930 byly architektem Adolfem Loosem upraveny interiéry. Dnes zámek slouží jako sídlo správy a ředitelství Brněnských veletrhů a výstav, a je veřejnosti nepřístupný.

Zaniklá ves v katastru obce Jedovnice mezi rybníkem Budkovan a lesem jižně od něj. Založena v pol. 13. stol., zaniklá požárem mezi lety 1437–1464. Dochovaly se relikty 3 stavení a studánky při jižní hrázi rybníka a jednoho u lesa nad rybníkem.

Přírodní památka, významné naleziště sídliště paleolitického člověka. V roce 1872 v jeskyni objevil Jindřich Wankel halštatský pohřeb s velkým množstvím bronzových a železných předmětů, nástrojů a lidských koster.

Zaniklá ves Bystřec je poprvé připomínána r. 1349, později již pod jménem Bystřec jako součást hoštejnského panství. Ves zanikla požárem. Díky archeologickému výzkumu si lze prohlédnout dispozice stavení z 1. pol. 15. stol.