Turistické cíle v okolí obce Brno-Soběšice

Rozhledna (28,8 m, 402 m n. m.). Na jejím místě byla postavena dřevěná rozhledna již r. 1934 Klubem českých turistů. Po 2. světové válce byla ve špatném stavu a v l. 1951–1952 byla rozebrána. R. 2003 byla občanským sdružením „Rozhled na Tišnov“ postavena na původní podezdívce rozhledna nová.

Zámek byl postaven na základech staršího dvora r. 1825 rodinou Schaffgotschů. Od r. 1919 sloužil jako ústav pro tělesně postižené, r. 1958 přešel do správy úst. soc. zabezpečení, byl rozšířen a r. 1961 byl v sousedství vybudován domov důchodců.

Původní televizní a rozhlasový vysílač byl vystavěn v l. 1956 až 1958 v Drahanské vrchovině ve výšce 600 m.n.m. a měřil 322 metrů. V letech 1984 až 1986 byl stávající stožár demontován a těsně vedle byl postaven nový o celkové výšce 340 metrů.

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.

Jedna z vyhlídek do údolí Pustého žlebu na cestě od Punkevních k Sloupsko - šošůvským jeskyním, na skalní stěně vysoké 100 m, nad umělým vchodem do Amatérské jeskyně. Též jedno ze zastavení naučné stezky Macocha.

Eklektická bazilika, s prvky novorománského a secesního stylu, byla postavena v letech 1906–1910. Autorem projektu byl prof. arch. Karel Hugo Kepka. V letech 1911–1950 zde působila kongregace salvatoriánů a od roku 1990 františkánů.

Celým názvem Českobratrský evangelický chrám Jana Ámose Komenského. Postaven v novogotickém stylu v roce 1867 prevážně z neomítnutých cihel, odtud "červený". Autorem stavby je Heirich von Ferstel. Kostel v současnosti užívá evangelická církev.

Kostel byl postaven v l. 1718-1750 (náhradou za dva starší kostely) díky fin. daru Zuzany Kateřiny L. z Dietrichsteina. Poutní areál navrhl architekt Jan Blažej Santini. R. 1844 kostel částečně vyhořel. R. 1945 byl při výbuchu poškozen, poté opraven. V l. 1974-1992 prošel kostel velkou rekonstrukcí.

Kostelík Nanebevzetí Panny Marie pochází z druhé poloviny 12. století a je jediným pozůstatkem po zaniklé vsi Veveří.

Stavba pozdně barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie probíhala v letech 1746-1758. Jeho věž byla dostavěna až v roce 1796. Kostel stojí na nevýrazné vyvýšenině, mimo hlavní cestu. U kostela je volně přístupný hřbitov.

Menší barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v horní části Bukovinky. Spojován se zázračným zjevením Panny Marie v r. 1210. Starší románská stavba ze 13. století byla za husitských válek poničena, ale brzy obnovena. V r. 1772 vyhořela a r. 1773 nahrazena současným barokním kostelem s průčelní věží.

Kostel byl postaven přibl. 12. stol., zmiňuje se r. 1235. Na přel. 13. a 14. stol. byl goticky přestavěn, v obd. středověku byl opevněn na tzv. kostelní tvrz. Přesto byl v 15. stol. opakovaně zpustošen. R. 1645 byl dobyt Švédy. V l. 1753-1757 byl barokně přestavěn. R. 1887 byla přistavěna nová věž.