Turistické cíle v okolí obce Brno-Soběšice

Kostel byl postaven přibl. 12. stol., zmiňuje se r. 1235. Na přel. 13. a 14. stol. byl goticky přestavěn, v obd. středověku byl opevněn na tzv. kostelní tvrz. Přesto byl v 15. stol. opakovaně zpustošen. R. 1645 byl dobyt Švédy. V l. 1753-1757 byl barokně přestavěn. R. 1887 byla přistavěna nová věž.

První zmínka o kostele je z r.1437, r.1600 vyhořel, ale r.1650 obnoven. I ten zanikl po požáru r.1822. Nový kostel postaven v novogotickém slohu, vysvěcen r.1843. Unikátní stavba vystavěna zcela bez věže. R.1921 na střeše umístěna malá věžička.

Vznik kostela Nejsvětější Trojice souvisí se založením kartuziánského kláštera v Brně-Králově Poli. V r. 1966 byly pod omítkou objeveny dvě zazděné gotické klenby, které dokládají jeho středověký původ. Základní kámen z r.1766 dokládá stavbu nové věže. Do dnešní podoby byl kostel upraven v r. 1932.

Secesní kostel, vybudovaný v letech 1910–1913 podle projektu městského architekta Franze Holika. Vysvěcen v roce 1914 brněnským biskupem Pavlem Huynem. Uvnitř stylové secesní zařízení.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie má jádro z r.1491, barokně upravený v r. 1722. Do r. 1483 místní obyvatelé využívali kostel v Modřicích, než byla dostavěna kaple Panny Marie v Želešicích. K ní byla v r. 1676 přistavěna kaple sv. Josefa a v r. 1795 zvětšena do dnešní podoby farního kostela.

Kostel byl postaven kolem r. 1274. V l. 1643-1645 byl zbořen Švédy a v l. 1728-1730 byl znovu postaven. R. 1805 byl poškozen při bitvě u Slavkova, při opravě r. 1809 byla postavena nová, nižší věž. R. 1883 byla přistavěna sakristie a kaple. V l. 1932-35 byla věž kostela přestavěna do dnešní podoby.

Funkcionalistický chrám sv. Augustina dal postavit starobrněnský klášter augustiniánů. Projekt vypracoval arch. Ing. Vladimír Fischer. Chrám byl postaven v l. 1930 - 1934, 5. 5. 1935 vysvěcen. Výzdobu vytvořili brněnští umělci. Od r. 1938 samostatná farnost. Od r. 1958 je národní kulturní památkou.

Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.

Farní kostel byl postaven v l. 1908-1913 v pozdně historizujícím slohu podle projektu brněnského architekta Antonína Blažka. Za II. světové války poškozen a v r. 1946 opraven. Od r. 1958 kulturní památkou.

Pozdně barokní kostel sv. Jakuba Staršího byl zbudován v letech 1771-1782 na místě již kapacitně nevyhovující gotické stavby, doložené od r. 1481. Orientovaná stavba s věží v západním průčelí je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Počátky kostela sv. Jakuba Většího sahají do 14.století. Od roku 1502 se na stavbách podílel také architekrt A.Pilgram. 1592 byla zastřešena kostelní věž. Stojí na starších románských základech, odkrytých také při nedávných úpravách jeho okolí, kdy bylo nalezeno i několik koster.

Původně gotický kostel sv. Jana Křtitele prvně doložený r. 1448 byl v letech 1764-1766 barokně přestavěn a rozšířen. V r. 1876 proběhla další přestavba, při níž byla zvýšena věž. Kostelní zvon pochází z r. 1776. Součástí areálu je hřbitov a fara.