Turistické cíle v okolí obce Brno-Komárov

V rámci regulace města Brna v r. 1906 zbořený barokně klasicistní šlechtický městský palác vystavěný r. 1692–3 hraběcí větví Dietrichštejnů, v l. 1738–45 přestavěn a rozšířen. Od r. 1773 majetkem rodu Salmů a státu.

Barokní budova z 18. století v areálu býv. klášterního velkostatku, který má své počátky ve 14. století. Sloužila jako kanceláře a byty úředníků panství zrušeného kláštera v Králově Poli. V l. 1825 – 31 sídlo Josefa Schindlera z Raczicburgu.

Historická budova dnešního divadla Husa na provázku v Brně je zapsána zlatým písmem v novodobé historii kultury. Základ dnešního divadla je v Domě pánů z Fanalu z 18.století, stojícím na místě staršího měšťanského domu.

Původně gotický hrad italského kastelového typu (14. stol.) sloužil k ochraně premonstrátského kláštera pod ním. V 16. stol. renesančně přestavěn, s drobnými barokními úpravami. Výrazná dominanta nad městem.

Přes tři sta let památný starý dub, který své jméno nezískal podle svých tří kosterních větví, ale podle stanoviště na rozcestí tří lesních cest – do Kohoutovic, Žebětína a Bosonoh.

Mohutná stavba ze smíšeného zdiva, rozdělená na dvě poloviny – pohostinství u Laštůvků a rodinný dům. Objekt stojí na dominantním místě obce na mírném návrší a podle místních se podobá nemilské tvrzi, snad šlo původně o rychtu spadající pod panství v nedaleké Sokolnici – zatím nijak nedoloženo.

Renesanční dům vznikl přestavbou několika domů z pol. 14. stol., provedené v l. 1585-99 Janem z Perštejna. R. 1708 prodán Maxmiliánem z Deblína městu. Později přestavěn na obchodní bazar, od 19. stol. využíván pro potřeby úřadů. Poškozen bombardováním r. 1944, zrekonstruován v l. 1955 a 1990-2002.

Renesanční měšťanský palác na náměstí Svobody. Postaven na konci 16. století K. Schwanzem za pomoci italských sochařů a stavitelů. V roce 1882 upravena fasáda neorenesančně. Dnes nákupní a relaxační centrum.

Novorenesanční nájemní dům s pasáží na centrálním brněnském náměstí Svobody. Vystavěn v l. 1901–02 pro nadaci V. Gerstbauera. Zkomolením pojmenován podle typických čtyř postav obrů Atlasů, kteří pomyslně nesou fasádu.

Zemědělský dvůr založený kolem roku 1851 hrabětem Wladimírem Mitrovským. Čtyřkřídlý dvůr sloužil jako zemědělské zázemí pro panství Sokolnice.

První písemná zmínka o faře v Telnici pochází z r. 1324. Budova dominuje celému náměstí. Je obdélného půdorysu a ze smíšeného zdiva. Současnou klasicistní podobu získala po přestavě r. 1855 hrabětem Mitrovským. Opravena r. 1995.

Zámek vybudoval po r. 1714 Kaschnitz von Weinberg a po r. 1746 Hájek z Waldstätten přistavěl boční křídlo. V r. 1857 areál získali Mitrovští, kteří se věnovali dalším úpravám, při nichž zámek získal dnešní podobu. Po r. 1948 začala stavba upadat a interiér byl přebudován na byty.