Turistické cíle v okolí obce Kořenec

Průchodnice je přírodní rezervace od r. 1985 mezi obcemi Hvozd a Ludmírov v okrese Prostějov. Jedná se o lokalitu na ploše 21 hektarů se skaliskem a jeskyněmi, z nichž dvě jsou průchozí.

Opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.

První tvrz ve Ptení stála již r. 1378 za Archleba ze Stařechovic. R. 1464 jako odúmrť po Janovi z Víckova připadla králi Jiřímu z Poděbrad. Ten ji prodal Hynkovi ze Zvole. Zničena asi za česko-uherských válek.

Hradiště nad údolím Romže z mladší doby kamenné, kultury moravské malované keramiky s rozlohou 2 ha. Hradiště je částečně zastavěné a archeologicky ne příliš prozkoumané. Pravděpodobně ani nebylo výrazně opevněno.

První záznamy o mlýně pocházejí až z r. 1826. V r. 1939 se zmiňuje Cyril Pukl, od něj také název Puklův mlýn. V 80. letech 20. století byl již nefunkční mlýn odkoupen pro rekreační účely. Někdy v letech 2012-2015 vyhořel a dodnes zůstaly pouze obvodové zdi.

Stavba radnice připisována Ladislavu Velenovi z Boskovic (2 pol. 15. stol.?). Po velkém požáru města (1566) radnice r. 1567 renesančně přestavěna. Poničena požáry v l. 1713 a 1823, opravena. Roku 1859 radikálně přestavěna. Opravována v 2 pol. 20. stol. Dnes sídlem MÚ, infocentra a galerie O. Kubína.

Původně dvě tvrze. Jedna z nich přestavěna v r. 1570 na renesanční zámek. Na přelomu 17. a 18. st. vyhořel. V r.1763 vznikl na jeho místě zámek ve stylu Ludvíka XVI. Rokokové interiéry v 19. st. nahrazeny romantickými - ztráta stylové jednoty.

Zcela zmizelý hrad či tvrziště na návrší Hradisko, jehož vznik není přesně datován. V roce 1376 jej prodali Heřman a Všebor z Rájce Buňkovi z Mostišť. V roce 1412 se Horní hrad uvádí jako pustý.

Zcela zaniklý starý zámek, jenž vznikl za Bernarta Drnovského z Drnovic kolem roku 1570, a to přestavbou původní tvrze někdy označované jako dolní hrad. Zámek v první polovině 18. století zcela vyhořel a již nebyl obnoven. Dnes je v místě zámecký park.

Zdejší tvrz asi postavil někdo z rodu Švábenických po r. 1479. Předchozí vlastník vesnice, vladycký rod Kolesů z Rakové, zřejmě vlastnil pouhý dvorec. První písemná zmínka o tvrzi je až z r. 1540. Počátkem 17.století vesnice s tvrzí velmi prosperuje. Zaniká r. 1642, kdy byla vypálena Švédy.

Pozdně středověká tvrz, jejíž vznik není písemně datován, byla původně součásti dvora jako "pánské stavení" Jana ze Strachnova. V letech 1613-1624 se stavení nazývalo tvrzí. Dnes po ní zůstal v zahradě domu čp.4 nepatrný pahrbek.

Lovecký zámeček postavili Ditrichštejnové roku 1833. Od poloviny 19. st. sloužil jako hájovna, později prodán do soukromých rukou. Nevelký osmiboký patrový pavilón se dvěma přístavky v empírovém slohu je zanedbatelné historické a architektonické ceny. V současnosti je v soukromém vlastnictví.