Turistické cíle v okolí obce Bohouňovice I

Z původně zřejmě gotického kostela, připomínaného v polovině 14. století, se dochovala jen část obvodových zdí. Barokně obnoven roku 1678 a důkladně přestavěn 1773 včetně prodloužení lodi k západu. Na bývalém hřbitově s oválnou ohradní zdí několik náhrobků Althanů, východně rozlehlá bývalá fara.

Farní kostel v Nové Vsi u Kolína vznikl zřejmě počátkem 14. století jako gotická stavba (připomínán 1352). Roku 1835 nahradila původní loď nová, 1886 celková novorománská přestavba. Z původní stavby dochován presbytář a spodní část mohutné chórové věže.

Původně gotický kostel z přelomu 13. a 14. století, obklopený hřbitovem na návrší ve východní části obce. Barokní přestavba v 1. polovině 18. století. Součástí areálu je i barokní zděná zvonice a zdevastovaná fara s hospodářským dvorem.

Dvojlodní kostel s polygon. závěrem, věží, sakristií s depozitářem v patře postavili v l. 1492–1506 mistři Beneš a Mikuláš, bohatě zdobená kazatelna a pastoforium od Matěje Rejska. Regotizace r. 1873 výrazně zasáhla interiér (mj. změněn na trojlodní)

Románský kostel z poč. 13. století, od 15. století protestantský. Kostel r. 1655 vysvěcený jako katolický byl výrazně barokně přestavěn r. 1684. Soudobá je i samostatná zděná zvonice z r.1679, fara a ohradní zeď bývalého hřbitova s výklenkovou kaplí.

Kostel sv. Vavřince zmiňován r. 1359. Přestavěn r. 1550. V pol. 19. stol. byl starý kostel zbořen a na jeho místě byl v l. 1876–77 vystavěn dnešní pseudogotický kostel dle projektu architekta F. Schmoranze. V klenbě svorník z původního kostela.

Farní kostel někdejších Mnichovic, dnešního Zálabí, tj. pravobřežní části Kolína. Postaven ve 14. století, po četných požárech upravován od 15. století, naposledy roku 1902. Obklopen zrušeným hřbitovem s četnými náhrobky z 18.–19. století.

Zřícenina gotického a barokně přestavěbého kostela se nachází cca 100 m od kolínského nádraží. Chrám byl založen koncem 13. století, 17. 4. 1945 zasažen pumou. Od té doby v troskách.

Kostel, náležející zřejmě původně k jedné z hornických osad, existujících již před vznikem města, byl zásadně barokně přestavěn 1698–99 G. P. Spinettim de Angelo v souvislosti se založením nového hřbitova. Dodnes součást funkčního pohřebiště.

Hřbitov, na nějž jeden ze sedleckých opatů přinesl prsť z Olivetské hory, se stal vyhledávaným místem pohřbů ze širokého okolí. Z toho vyplynula potřeba stavby kostnice: dvoupatrová gotická stavba prošla barokně-gotickou obnovou poč. 18. stol.

Barokní centrální stavba na čtvercovém půdorysu se čtyřmi půlkruhovými apsidami jihozápadně od presbytáře kostela sv. Bartoloměje. Postavena 1733, v posledních letech opravena. Uvnitř pylony z kosterních pozůstatků, barokní hlavní oltář.

Zaniklé významné přemyslovské hradiště/hrad z 11. století zvané také "Druhá Kouřim". Po roce 1223 boji poničené sídlo Děpolta III. přenechává svůj význam poblíž nově vznikajícímu městu Kouřim.