věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Rudka
Rozhledna na kopci Milenka je součástí areálu s jeskyní, které nechal vybudovat kunštátský mecenáš František Burian v r. 1931, aby tak poskytl práci nezaměstnaným v době hospodářské krize.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Velké Opatovice
Myslivna pocházející patrně z poč. 19 stol. Pozoruhodná architektura se zcela vymyká okolní venkovské zástavbě. Myslivna je přízemní budova protáhlého obdélného půdorysu. Je zděné konstrukce s vnitřní cihlovou stěnou. Dům je mimořádnou historickou stavbou.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Cetkovice
Barokní budova byla postavena jako letní sídlo opatů kláštera Hradisko r. 1762 opatem Pavlem Ferdinandem Václavíkem. Po zániku kláštera využívána jako fara. V interiéru mj. k vidění kachlová kamna z r. 1762 a renesanční kalich z r. 1625. R. 1785 a 1818 fara vyhořela. V l. 1973 a 1998 rekonstruována.
Zřícenina kamenného hradu zal. kol. r. 1300 Ctiborem z Lipnice. Jméno získal podle erbu pánů z Lipnice, na kterém bylo cimbuří. V roce 1776 hrad úplně opuštěn, r. 1786 vyhořel.
Zaniklá tvrz s dosud ne zcela jasným datumem založení. Jejím stavebníkem se jeví až Jan Děvečka z Herštejna, který se roku 1486 po Crhově jedinkrát jmenoval. Ten v roce 1487 Crhov i s tvrzí odprodal bratřím z Pernštejna, kteří ves připojili k pernštejnskému panství, tvrz byla opuštěna a zřejmě záhy zanikla.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Dlouhá Loučka
Terénní zbytky hradu poprvé zmíněného r. 1267 kdy patřil Boreši z Riesenburka. Hrad zanikl v době Václava II. Plocha hradu je dnes porostlá vysokými stromy. Zůstaly pouze rozsáhlé reliéfní zbytky a 18 m široké a 4-6 m hluboké příkopy.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Březová nad Svitavou
Dřevěná rozhledna z roku 2007 u Březové nad Svitavou nese jméno fiktivního génia Járy Cimrmana, členové Divadla Járy Cimrmana se zúčastnili jejího otevření. Rozhledna, která je volně přístupná, je součástí naučné stezky Údolím řeky Svitavy. V roce 2018 byla restaurována.
Stavba byla zahájena 7. dubna 1940 podle projektu boskovického architekta a stavitele Karla Fabiánka. Kostel Českobratrské církve evangelické byl otevřen při slavnostních bohoslužbách 29. června 1941. Od r. 1996 je kulturní památka ČR.
Největší evangelický kostel na Moravě, atypicky doplněný dvojvěžovým průčelím. Vystavěn v letech 1826-1844 na místě staršího tolerančního kostela z r. 1782. V 60. letech 19. století přistavěny věže. Ve věži unikátní mechanismus nahrazující zvonění zvonů - technická kulturní památka.
Architektonicky cenná barokní patrová venkovská fara. Součást barokního architektonického komplexu spolu s kostelem. Na portálu vytesán nápis. Jednopatrová budova odprodána a funkci fary neplní. Muzeum kultury života a práce faráře. Také stylový hostinec. Zapsána r. 1964 jako kulturní památka.
Barokní fara byla postavena v 1. pol. 18. stol., 24.5.1730 byl položen její základní kámen. R. 1731 byla dokončena a osídlena její první část. R. 1742 bylo postaveno třetí křídlo fary, jehož součástí je Loretánská kaple Panny Marie Ustavičné pomoci. Fara je dnes státem chráněnou kulturní památkou.
bývalá panská myslivna 
