Kamenná sloupová boží muka u Protivanova pocházejí z 2. poloviny 19. století. Sakrální stavba na tomto místě je prvně doložena na III. vojenském mapování - Františko-josefském z let 1876-1878.
Pozdně barokní venkovská boží muka u školního statku při silnici na Jevíčko pocházejí z 18. století. V r. 1958 byla tato drobná a jednoduchá sakrální stavba zařazena mezi kulturní památky ČR.
Pozdně barokní boží muka byla postavena někdy v 18. století. Prvně jsou doložena na I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783. V r. 1958 byla tato drobná sakrální stavba zařazena mezi kulturní památky ČR.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Rudka
Rozhledna na kopci Milenka je součástí areálu s jeskyní, které nechal vybudovat kunštátský mecenáš František Burian v r. 1931, aby tak poskytl práci nezaměstnaným v době hospodářské krize.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Velké Opatovice
Myslivna pocházející patrně z poč. 19 stol. Pozoruhodná architektura se zcela vymyká okolní venkovské zástavbě. Myslivna je přízemní budova protáhlého obdélného půdorysu. Je zděné konstrukce s vnitřní cihlovou stěnou. Dům je mimořádnou historickou stavbou.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Cetkovice
Barokní budova byla postavena jako letní sídlo opatů kláštera Hradisko r. 1762 opatem Pavlem Ferdinandem Václavíkem. Po zániku kláštera využívána jako fara. V interiéru mj. k vidění kachlová kamna z r. 1762 a renesanční kalich z r. 1625. R. 1785 a 1818 fara vyhořela. V l. 1973 a 1998 rekonstruována.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Březová nad Svitavou
Dřevěná rozhledna z roku 2007 u Březové nad Svitavou nese jméno fiktivního génia Járy Cimrmana, členové Divadla Járy Cimrmana se zúčastnili jejího otevření. Rozhledna, která je volně přístupná, je součástí naučné stezky Údolím řeky Svitavy. V roce 2018 byla restaurována.
Zaniklá tvrz byla založena ihned po zničení nedalekého hradu. Uvádí se, že k tomu došlo kolem roku 1447. Dnes stojí na jejím místě úplně přestavěná budova, v níž je umístěna dřevovýroba.
Torzo brány, zlomky základových zdí, příkopy a valy po hradu založeném rodem z Doubravic po pol. 13. st. R. 1378 prodán Oldřichovi z Boskovic a v letech 1418-1528 jej vlastnili páni ze Sovince. Od roku 1529 patřil již pustý hrad s městečkem k Rájci.
tvrz, přestavěno, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Drnovice
V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.
Od r. 1745 vlastnil Drnovice rod rytířů Piati. Ti si nechali postavit panský dvůr, skládající se ze zámku a statku. V r. 1811 jej získali Dubští z Třebomyslic, kteří sídlili na zámku v Lysicích a význam drnovického zámku upadl. Po 2. světové válce byl zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.
Největší evangelický kostel na Moravě, atypicky doplněný dvojvěžovým průčelím. Vystavěn v letech 1826-1844 na místě staršího tolerančního kostela z r. 1782. V 60. letech 19. století přistavěny věže. Ve věži unikátní mechanismus nahrazující zvonění zvonů - technická kulturní památka.
bývalá panská myslivna 
