tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Újezd u Černé Hory
Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně r. 1330, kdy Půta založil újezdskou větev Tasovců. Po Půtovi zde sídlil v l. 1350–1371 Tas a r. 1385 se odtud píše Čeněk. Když byla tvrz připojena k Boskovicím, v jejichž panství se r. 1390 připomíná, velmi pravděpodobně byla opuštěna a zanikla.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Újezd u Tišnova
Zbytky hrádku dvou stavebních fází pánů z Újezda ze 13.–14. století. Hrádek byl intenzivně obýván, ale zřejmě nedokončen. Naposledy se připomíná pod názvem "Hrádek" roku 1593, ale to byl patrně již ve zříceninách.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Svitávka
Velká Löw-Beerova vila byla postavena v l. 1900-1902 v téměř zámeckém stylu podle návrhu neznámého architekta v secesním slohu s neobarokními a klasicistními prvky. V pol. 30. l. 20. stol. upraveny interiéry podle projektu architekta Rudolfa Baumfelda. Dnes Úřad městyse Svitávka, škola a knihovna.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Bořitov
Novou opevněnou polohu zjistil v r. 1982 A. Štrof. Lokalitu chránily ze tří stran příkré svahy. Západní stranu tvoří protáhlý hřbet, na němž jsou popisovány dva nevýrazné podkovovité příkopy. Fortifikace neznámého stáří sloužila zřejmě jako jednorázové opevnění.
Stavba tratě zahájena r. 1940, v průběhu války zastavena. Po skončení války stavba pokračovala. Velký viadukt má pilíře kamenné, kromě prostředních tří pilířů, které jsou z armovaného betonu. Viadukt je postaven do oblouku. Na viaduktu došlo r. 1970 k železničnímu neštěstí.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Víckov
Sídlo, z kterého dnes je zřícenina, vyrostlo v původním dominiu záhy zaniklého hradu Bukova, které rod pánů z Víckova získal patrně věnem. V r. 1340 se po hradě píše Bernard z Víckova. Pravděpodobně byl hrad opuštěn už v první čtvrtině 15. st.
Nepatrné reliéfní stopy tvrziště vzniklého zřejmě na počátku 14. století, kdy se v roce 1316 po Voděradech píše Mikuláš a v roce 1349 Medvídek. K zániku došlo někdy před rokem 1490, kdy se tvrz již neuvádí.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Vír
Vodní dílo Vír I bylo vybudováno v letech 1947-1957. Slouží jako zdroj pitné vody pro velkou část Českomoravské vrchoviny a Brno. Rozloha vodní plochy činí 223,6 ha a objem 56 193 000 m3 vody.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Letovice
Vodní nádrž Letovice na říčce Křetínce byla vybudována v letech 1972–1976. Hlavním účelem tohoto vodního díla je nadlepšení průtoků řeky Svitavy. Přehrada je však využívána především pro rekreaci, rybolov a vodní sporty. Vzniklé jezero je 4,7 km dlouhé o maximální hloubce 27 metrů.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Vír
Vodní nádrž Vír II je malá přehradní nádrž na řece Svratce postavená r. 1954 pod obcí Vír a zříceninou hradu Pyšolec. Hlavním účelem této stavby je vyrovnávání toku z hlavní nádrže Vír I a výroba elektřiny. Hráz o výšce 11 m vytváří jezero o rozloze 12,5 ha.
Barokní zámek byl původně tvrzí ze 13. stol. Karel Pergar z Pergu v letech 1596–1600 přestavěl tvrz na jednokřídlý renesanční zámek. V r. 1636 majitel Alfons de Castro nechal k zámku přistavět další dvě barokní křídla. Dnes soukromý majetek.