Turistické cíle v okolí obce Újezd u Černé Hory

nebo vyberte

Újezd u Černé Hory

Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK)
Nalezeno celkem 214 záznamů, 10 / 18 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Domašov
Jednolodní farní kostel sv. Vavřince, postaven před r. 1255. Před polovinou 16. století byla přistavěna sakristie a loď. V r. 1620 pobořen a v r. 1645 vypleněn Švédy. R. 1908 přistavena nová sakristie a sjednoceny fasády.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Černá Hora
První zmínka o kostele v Černé Hoře pochází z r. 1424, v r. 1707 byl však stržen a na jeho místě byl r. 1710 postaven současný barokní farní kostel sv. Vavřince. V r. 1840 byla k němu přistavěna věž.
 kostel Všech svatých
390.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Boskovice
Kostel prvně vzpomínaný v r. 1505 vznikl původně jako gotická stavba na románském základě. Později renesančně a barokně upraven. Po r. 1838 byla loď prodloužena, v r. 1916 vyhořel. Dnes není přístupný veřejnosti.
 kostel Všech svatých
295.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Rájec nad Svitavou
Rájecký farní kostel Všech svatých vznikl v polovině 14. stol. z gotické kaple, věž přistavěna r. 1574. Zásadně barokně přestavěn a rozšířen r. 1699 zásluhou Jana Kristiána z Rogendorfu a jeho manželky. Významné opravy provedeny ve 20. a 21. stol., r. 1998 objeveny v presbytáři fresky z 15. stol.
 Křivoš
464.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Kaly
Dřevěná rozhledna postavená roku 2004 z iniciativy mikroregionu Porta.
 kříž stržm. Rudolfa Kamaráda
240.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Bílovice nad Svitavou
Prostý kříž s nápisovou tabulkou připomíná od srpna 2016 tragickou událost z 28. října 1917, kdy byl v těchto místech při služební obchůzce sražen vlakem a usmrcen stržm. četnictva Rudolf Kamarád. Pořídil ho spolek Četnická stanice Bílovice nad Svitavou.
 Křtiny
zámek, zachovalý, není známo, Jihomoravský kraj, Křtiny
V barokní zámek byl přestavěn po roce 1834 Františkem Xaverem z Dietrichsteina ze staršího sídla postaveného zábrdovickými mnichy. Roku 1920 se zámek stává sídlem Školního lesního podniku Vysoké školy zemědělské v Brně.
 Křtiny
Nový zámek
zámek, přestavěno, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Křtiny
Tzv. Nový zámek si nechal pro sebe postavit v roce 1882 Vincent z Bubna-Litic, přičemž ke stavbě použil budovu ovčína vystavěného již v roce 1832. Po roce 1920 se zámek stává majetkem obce, která zde umístila školu, jež zde byla do roku 2001. V současné době budova chátrá a je nevyužita.
 krytý trámový most
320.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Černvír
Krytý dřevěný most z roku 1718 na kamenných pilířích přechází řeku Svratku. Plnému provozu sloužil do 60. let 20. stol., od té doby jen pro pěší. V posledních letech postupná rekonstrukce. V okolí bylo podobných mostů několik.
 Kubův most
145.0 m. n.m.
Železná cesta
most, chátrající, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Maršov
Kubův most byl vybudován na Železné cestě v obd. středověku, kdy se na Šmelcovně těžila železná ruda a po zpevněné cestě se železnicí, po které náklady přepravovaly koňské a volské potahy, se přepravovala k dalšímu zpracování. Její starý název Eisenwerks–Bergstrasse znamená báňská horská cesta.
 Kůlna
příroda - jeskyně, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Sloup
Jeskyně Kůlna je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, už v roce 1880 zde archeolog J. Wankel našel stopy po pravěkém osídlení. Za 2. sv. války zde byla nacistická podzemní továrna. Po roce 1961 další významné archeologické nálezy.
 Kunštát
468.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Kunštát
Klasicistní zámek s pozůstatky románsko-gotického hradu ze 13. st. Od roku 1448 je majitelem Jiří z Kunštátu a z Poděbrad. Přestavěn renesnačně v 16. a barokně v 17. stol. Dnešní vzhled získal na přelomu 18. a 19. st.