Turistické cíle v okolí obce Lipovec

Prostý kříž s nápisovou tabulkou připomíná od srpna 2016 tragickou událost z 28. října 1917, kdy byl v těchto místech při služební obchůzce sražen vlakem a usmrcen stržm. četnictva Rudolf Kamarád. Pořídil ho spolek Četnická stanice Bílovice nad Svitavou.

Kříž neznámého stáří stojící mezi dvěma stromy na křižovatce mezi obcemi Otinoves, Odrůvky a Nové Sady

V barokní zámek byl přestavěn po roce 1834 Františkem Xaverem z Dietrichsteina ze staršího sídla postaveného zábrdovickými mnichy. Roku 1920 se zámek stává sídlem Školního lesního podniku Vysoké školy zemědělské v Brně.

Tzv. Nový zámek si nechal pro sebe postavit v roce 1882 Vincent z Bubna-Litic, přičemž ke stavbě použil budovu ovčína vystavěného již v roce 1832. Po roce 1920 se zámek stává majetkem obce, která zde umístila školu, jež zde byla do roku 2001. V současné době budova chátrá a je nevyužita.

Tvrz v Krumsíně vznikla asi v letech 1437-1466 za Jana z Krumsína a Lešan. Základem mohl být zdejší dvorec, který je zmiňován r. 1349. Tvrz zanikla po koupi Janem z Pernštejna r. 1527.

Zřícenina hradu. Vznikl pravd. v 2. pol. 13. stol. Vystavěn patrně příslušníkem rodu z Ceblovic. Hrad zřejmě zajišťoval expanzi jedovnicko-holštejnského dominia. Po zániku rodu v 1. pol. 14. stol. hrad zpustl, možná zanikl při vojenském tažení.

Jeskyně Kůlna je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, už v roce 1880 zde archeolog J. Wankel našel stopy po pravěkém osídlení. Za 2. sv. války zde byla nacistická podzemní továrna. Po roce 1961 další významné archeologické nálezy.

Zaniklý hrad. Dle archeologických nálezů byl obýván na přelomu 13.-14. stol. Správně lokalizován až v l. 1987-88 archeologem J. Doležalem. Objekt mohl sloužit majitelům nedalekých Vilémovic či Lažánek.

Budova lesní kanceláře z let 1850-1870, původně snad používaná rodem Salmů jako lovecký zámeček.

Hrad, z kterého zbyly jen malé zbytky, byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.