Turistické cíle v okolí obce Klepačov

Třípatrový větrný mlýn holandského typu postaven kolem r. 1865. V provozu do r. 1902. Mlýn vysoký 11,6 m a se čtyřmi perutěmi o průměru 11,6 m slouží jako soukromé rekreační obydlí s dochovaným mlecím složením ve 3. patře. Nepřístupný.

Mlýn postavil r. 1840 mlynář Matuška na návrší nad obcí Němčice. Od r. 1925 sloužil již jen ke šrotování. Po r. 1945 přestal plnit i tuto funkci a sloužil jako dům posledního mlynáře až do r. 1965. V 70. letech 20. stol. přebudován k rekreaci, které slouží dodnes. V r. 2002 zrekonstruován.

Mlýn zřejmě postavil před r. 1858 Josef Kala, který zemřel v r. 1866 při epidemii cholery. V r. 1888 měl mlýn vyhořet. Později sloužil jako dům rodině Šamalíkově. Po 2. světové válce mlýn zchátral. Donedávna byl na místě pouze drobný pahrbek. Dnes jsou odkryty asi jeden metr vysoké zbytky zdí.

Mlýn holandského typu vybudovali v r. 1849 Jakub Souček a Antonín Nečas. V r. 1922 mlýn zmodernizován. Později sloužil jako obydlí rodině Součkových. V r. 1964 vyhořel. V r. 1974 byl opraven a přebudován na penzion.

První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.

Funkcionalistická vila byla postavena r. 1930 (arch. Ludwig Mies van der Rohe) rodinou Tugendhatů. R. 1939 vila zabrána gestapem, stavebně upravena ve 40. letech. Zdevastována r. 1945. Poté zde bylo rehabilitační centrum. Rekonstrukce v l. 1981-85 a 2010-12. Od r. 2001 je na seznamu památek UNESCO.

Zaniklý hrad založil patrně Půta I. z Vildenberka r. 1318 jako své sídlo. Potomky bylo panství s hradem prodáno r. 1371 markraběti Janovi. V l. 1385–1406 markrabětem Joštem panství rozprodáno po částech a hrad brzy zpustl.

Ves vznikla někdy ve 13. stol. a zanikla zřejmě na počátku 15. stol., kdy její obyvatelé odešli či vymřeli. Jediná zmínka o vsi pochází z r. 1563, kdy byla již pustá. Přesná lokalizace Vilémova byla zjištěna r. 1953 profesorem MUDr. Černým. S lokalitou těsně sousedí louka se třemi staletými smrky.

Nepotvrzené místo středověkého hrádku na velmi příhodném výběžku nad severním okraji obce, nesoucí jasné terénní úpravy, naznačující, že zde patrně stálo sídlo příslušející ke vsi Vítovice

Rekreační nádrž v údolí potoka Palava na okraji Blanska postavena v l. 1968-1971. Rozloha 1,37 ha, hloubka až 8 m. Rozsáhlé revitalizace v l. 2009 a 2026. Skokanský můstek, brouzdaliště pro děti, písečná pláž, dětské hřiště, minigolf, restaurace, sprchy a toalety.

Od r. 2008 zpřístupněný jeskynní systém vzniklý činností Křtinského potoka. Již na konci 19. stol. zde byly nalezeny kosti jeskynního medvěda, lva, nosorožce a dalších. Krápníková výzdoba poničena v 19. stol za Lichtenštejnů. Od 30. let 20. stol. do r. 2001 využívány jeskyně jako vojenský bunkr.

Nevýrazná zámecká budova asi z let 1758-59, r. 1839 vyhořela, snížena na jednopatrový objekt. V r. 2012 částečně rekonstruovaná. V minulosti sídlo lesního úřadu boskovického panství. Dnes v soukromém vlastnictví.