Turistické cíle v okolí obce Svatý Jiří

Empírový kostel postavený v l. 1816–21 na místě dřevěného gotického kostela. Roku 1861 blesk zničil věž a požár roztavil zvony. Jednolodní stavba s trojboce zakončeným závěrem, osovou sakristií a hranolovou věží v průčelí.

Kostel sv. Vavřince pochází z let 1782–1783. Je to zděná bezvěžová orientovaná jednolodní stavba. Na jihu k lodi přiléhá drobná předsíň. Kostel má sedlovou střechu. Presbytář osvětlují okna z boku a jedno oválné v závěru. Kostel není kulturní památkou. Na hřbitově hranolovitá dřevěná zvonice.

Zřejmě románský kostel poprvé zmíněný r. 1349. Několikrát přestavěn, dnešní vzhled barokní z 18. stol. poslední opravy 1999. Neorientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí, hranolovou věží v průčelí, odsazeným plochostropým půlkruhem zakončeným presbytářem. Nástropní malby podle kartonů M. Alše.

Pozdně barokní kostel sv. Vojtěcha. Orientovaná menší stavba. Kostelík umístěn uprostřed vsi. Zařízení kostela novodobé, bezcenné. Na hlavním oltáři vpravo madona s andělíčky u nohou. Madona drží děťátko. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Dřevěný řeckokatolický kostelík postavený roku 1669 ve Velké Kopani na Podkarpatské Rusi. Roku 1930 přenesen do Dobříkova, zde využíván pro potřeby Československé církve husitské.

Kostel založen v 1. pol. 14. stol. Jednolodní kostel s hranolovou věží v průčelí a podélnými oratořemi po stranách. Obraz tzv. Panny Marie Knířovské ze 17. stol. Ohradní zeď s bránou z 1. pol. 18. stol. na ní rokoková socha Panny Marie Knířovské. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Ocelová telekomunikační věž – rozhledna, vysoká 55,5 m (601 m n. m.), vyhlídková plošina ve výšce 32,8 m. Od r. 1936 zde stála turistická chata s rozhlednou, resp. dřevěnou triangulační věží, sloužící jako rozhledna. Věž zničil r. 1939 blesk. R. 2001 byla pro veřejnost otevřena současná rozhledna.

Pískovcový krucifix z r. 1868 s reliéfem sv. Jiří. Uprostřed přední strany soklu reliéf sv. Jiří. Světec stojí ve zbroji. Vráží kopí do draka u svých nohou. Kristus má hlavu s trnovou korunou. Plastika je datována nápisem na zadní straně soklu. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pískovcový, autorsky neurčený kříž z r. 1868. Hranolový sokl s vysokou odstupněnou patkou. Vpředu reliéf Zmrtvýchvstání Krista. Na levé straně soklu reliéf sv. Václava, po pravé straně reliéf sv. Jana Nepomuckého. Na patce kříže kalich s hroznem vína a čtyřmi obilními klasy. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.

První zmínka o Vidlaté Seči z roku 1120. Vidlatá Seč byla klášterní vsí kláštera litomyšlského. Kříž pochází z r. 1869. Na kříži reliéf sv. Rodiny, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Na zadní straně podstavce nápis.

Drobná sakrální památka. Klasicistní kamenosochařské dílo. Kříž se sochou Ukřižování stojí na trojdílném podstavci. Materiál jemnozrnný pískovec. Kovová svatozář a Christogram zlaceny. Na čelní stěně pylonu reliéf s postavou sv. Jana Nepomuckého. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 2015.

Klasicistní pískovcový krucifix. Čtvercový pozemek je ohrazen plůtkem. Dřík nese kříž s drobnou sochou Ukřižovaného. Podstavec opatřen reliéfem P. Marie Bolestné. Na zadní straně vyryt nápis. Kvalitní a hodnotná umělecko-řemeslná práce. Státem chráněná památka od r. 2005.