Turistické cíle v okolí obce Kerhartice

Orientovaná sálová stavba. V kamenném ostění dveří vytesán letopočet 1755, Poslední velká oprava kostela se uskutečnila v 70. letech 20. stol. Kostel má barokní dispozici. Doklad ohlasu barokní architektury v regionálním prostředí. Kostel zařazen do seznamu kulturních památek r. 2009.

Původní kostel sv. Marka byl postaven ve 2. polovině 16. století. L. P. 1713 nechal hrabě František Karel Záruba z Hustířan postavit nový barokní kostel. V té době se jednalo o hlavní potštejnský kostel. V r. 1790 byl ke kostelu sv. Marka přeložen hřbitov. Areál je kulturní památkou.

Venkovský bezvěžový kostel gotického původu, přestavěný r. 1712. Urbanisticky významná stavba. Orientovaná zděná stavba kostela vystavěna nad obdélným půdorysem s plynule navazujícím presbytářem. Odděleně od kostela stojí zvonice z roku 1807. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Kostel pochází ze 17. stol. Dle písemných záznamů nahradil středověkou stavbu (kaple, kostelík), která se nacházela nedaleko a jejíž trámy posloužily pro novou stavbu. Ve 20. století byly objeveny zbytky hrobů. Roku 1651 je nekořský kostel uveden jako filiální.

Farnost uváděná od 14. stol. v 17. stol. zanikla a znovu byla obnovena r. 1778. Empírový kostel z r. 1803 vznikl přestavbou vyhořelé renesanční stavby podle plánů liechtensteinského architekta J. Hardtmutha. V presbytáři je kvalitní fresková výmalba od malíře J. M. Trenkwalda z konce 19. stol.

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

Kostel vystavěn v letech 1828–1829. Sakrální empírová architektura. Volně stojící jednolodní orientovaný kostel s půlkruhově ukončeným odsazeným presbytářem. Před západním průčelím čtyřboká věž. Zařízení kostela empírové s barokními reminiscencemi. Památkově chráněno od r. 1958.

R. 1321 zmíněna oratoř, r. 1350 fara, r. 1393 dokončena vrcholně gotická přestavba na jednolodní stavbu s pětibokým presbytářem. V presbytáři gotické nástěnné malby z r. 1393. Na zaniklém hřbitově kostnice přestavěná z bývalé gotické kaple. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1732.

Původně gotický kostel z konce 14. století, přestavěn v 2. polovině 16. století, stojí na východním okraji obce. V západním průčelí věž, vnitřní vybavení pseudogotické.

V r. 1868 byl položen základní kámen a zahájena stavba základů. Již r. 1870 se práce pro nedostatek financí zastavily. V r. 1905 byla zahájena stavba podle plánů Františka Brázdy. Dne 8. prosince 1906 byl nový římskokatolický filiální kostel slavnostně vysvěcen P. Františkem Michalitschkem.

Kostel sv. Rodiny v Líšnici je novorománská stavba z let 1865-1868. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel byl postaven na místě dřívějšího kostela zmiňovaného již r. 1335, který r. 1684 shořel a r. 1729 byl definitivně stržen. Ihned započala nová výstavba, která skončila r. 1738. Stavbu převážně financoval hrabě Antonín Vít z Bubna. U kostela stojí kostnice Panny Marie Bolestné.