Turistické cíle v okolí obce Oucmanice

R.1568 Karel Žampach postavil na místě zámku dům. V r.1575 Mikuláš z Bubna postavil renesanční zámek. R.1668 František Adam z Bubna barokně upravil. R.1809 Verian Alfred Windischgrätz modernizoval rokokově. Poč.20.stol. Otakar Parish upravil secesně.

Bývalý zámecký pivovar ze 60. let 16. století upravovaný především na začátku 18. století F. M. Kaňkou. Pivovar je rodištěm hudebního skladatele Bedřicha Smetany.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367–1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.

Zámek postavený v r. 1672 jezuity. Na přelomu 17. a 18. stol. byla přistavena kaple. Na počátku 19. stol. proběhla klasicistní přestavba. V r. 1884 kupuje panství F. Lützow a probíhá zde poslední přestavba. Dnes jsou zde umístěni mentálně postižení.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze po roce 1533, kterou provedli potomci Jana Lukavského z Lukavice. R. 1924 vyhořel, ale už v letech 1925–26 byl opraven. Od r. 1945 zámek vlastní stát a od roku 1960 je zde sídlo Státního oblastního archívu.

Židovský hřbitov na okraji města Litomyšl, založený v 70. letech 19. století. Od 2. sv. války pustý, v současné době prochází postupnou rekonstrukcí.

Židovský hřbitov ze 17. století na svahu kopce pod rozhlednou Rozárka nedaleko centra města Žamberk s dochovanými reliéfními náhrobky.

Hřbitov údajně založen před rokem 1673, doložen roku 1688, v letech 1753, 1806 a 1820 rozšiřován. Celkem na 500 deskových náhrobků barokního a klasicistního typu s hebrejskými, německými a českými nápisy z let 1700-1940, nejstarší čitelný náhrobek z roku 1700.

Jméno Zítkov je nepochybně novověkým označením hradu. Nejspíše se jedná o Nový hrad, založený Karlem IV. nebo Janem Pyknou z Lichtemburka, který ho držel v r. 1388. K zániku hradu muselo dojít záhy, na počátku 15. století ho nahradila tvrz v Chocni.

Stupňovitá věžovitá stavba na oktogonálním půdorysu. Zapojena do nároží ohradní zdi kostela. V patře zvonová stolice pro dva zvony. Zachován pouze jeden zvon. Ve vrcholu střechy je makovice s kovaným křížem. Zvonice jako technická památka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Věžová zvonice se zvonem z r. 1602. Hranolová jednopatrová stavba se stanovou střechou. Patro zvonice odděluje kordonová římsa. Okna na všech stranách opatřena kamenným ostěním. Střecha zvonice kryta šindelem. Zvonice zapsaná do seznamu kulturních památek r. 1964.

U kostela sv. Vavřince stojí dřevěná zvonice z let 1782–1783. Barokní dřevěná hranolová stavba má strmou stanovou střechu. Ve vrcholu další jehlanová stříška. Dochoval se zvon z r. 1506. Ostatní zvony zrekvírovány za 1. světové války. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.