Turistické cíle v okolí obce Oucmanice

Raně barokní mariánský sloup z r. 1706. Materiálem je pískovec. V rozích rámu letopočet 1706. Na soklu sloup s korintskou hlavicí a se sochou Immaculaty. U nohou půlměsíc, ruce sepjaté na prsou, kolem hlavy svatozář. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek roku 1964.

Barokní sousoší s mariánským sloupem uprostřed náměstí. Postaveno roku 1715. Výška 14 m. V rozích sochy sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vavřince a sv. Floriána. Na vrcholu sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie s hvězdnatou aureolou kolem hlavy. Památkově chráněno od r. 1958.

Novorenesanční dům se secesními prvky. Otevřen 11. 6.1905. V l.1995 - 2000 rekonstrukce. Slouží pro divadelní představení, koncerty a jiné kulturní a společenské akce.

Kamenný smírčí kříž usazený ve stínu mohutného jasanu při křižovatce cest z Vysokého Mýta do Vraclavi a do Domoradic. Dle pověsti vystavěn na místě vraždy na konci 13. nebo počátkem 14. století. Na přední straně znázorněna vražedná zbraň.

Význam smírčího kříže za jihovýchodním okrajem Bošína snad z 18. století není znám. Jde o hrubě opracovaný pískovec s tzv. Cyrilometodějským křížem. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Ves Sloupnice se poprvé připomíná v roce 1292. Socha Anděla strážce postavena r. 1875 nákladem Anny Jirečkové. Autor není znám.

Ikonograficky ojedinělá barokní plastika z r. 1737. Mezi lipami umístěna socha bičovaného Krista. Na hlavě má trnovou korunou, roušku kolem boků. Kristus přivázán ke sloupu. Socha na čtyřbokém podstavci. Kolem něj kamenné zábradlí. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Socha u nádraží v České Třebové připomíná Jana Pernera. Provokativní sochu vytvořil sochař Jaromír Gargulák. Představuje rachitickou postavu zkostnatělého muže, která drží okřídlené kolo. Nejedná se o podobiznu slavného inženýra, ale o soudobé umění. Socha působí mírně řečeno dráždivě.

Socha datována r. 1816. Hranolový sokl s vysokou patkou. Kruhový medailon s Duchem Svatým v podobě holubice. Na přední stěně soklu reliéfní monogram Panny Marie. Na zeměkouli nesené okřídleným i hlavičkami andílků Madona Knířovská s korunou na hlavě. Na levé ruce drží Ježíška. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Klasicistní socha Madony z r. 1801. Materiálem pískovec. Na vrcholu soklu sedí Madona s Ježíškem na klíně, jehož kojí. Nad Bohorodičkou svatozář. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha postavena roku 1863. Stalo se tak k tisíciletému výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu. Sochu z damníkovského pískovce vytesal a polychromoval Alois Habrhauer, řezbář a kameník ze Svitav. Socha posvěcena a zapsána do gruntovních knih. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Sloup s barokní sochou P. Marie z let 1737–1739. Autorsky neurčené kamenosochařské dílo. Na šesti schodech na soklu křížového půdorysu se zdvihá podstavec, na něm sloup s korintskou hlavicí. Nese sochu Immaculaty na půlměsíci a hadu. Kolem hlavy koruna z dvanácti hvězd. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.