Turistické cíle v okolí obce Líšnice

Klasicistní jednopatrová budova s hranolovou vížkou postavená r. 1810, městští zastupitelé zde sídlí od r. 1814. Zdobená pískovcovým schodištěm a znakem města nad vstupem. Vlevo od hlavní budovy přízemní stavba s volutovým štítem – dvoukřídlá vrata sloužila pro výjezd tehdejšího hasičského sboru.

V obci Helvíkovice (dnes součást Žamberku) se 21. srpna 1698 narodil vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš. Kousek od Divoké Orlice stojí Divišův rodný dům. Vedle domku stojí kopie původního bleskosvodu.

Původně vodní tvrz z r.1567 nechal Kryštof Mauschwitz z Armenruh v roce 1600 zbořit a postavit pozdně renesanční zámek. Svoji současnou podobu dostal v r. 1855 za hraběte Josefa z Nostic. Zajímavá je výzdoba zámecké kaple v prvním patře.

Zaniklý hrádek nad vsí Červená u Letohradu. Písemné prameny zcela chybí. Pravděpodobně vznikl jako opěrný bod v době hustiských válek a brzy nato zanikl. V té době patřilo Kyšperecko rodu Žampachů z Potštejna. Hrad měl vojenskou funkci.

Panský dvůr se zámkem byl vybudován někdy v 17. století a sloužil jako sídlo správy majetku. Později byl areál upravován. Po roce 1945 začal chátrat. V současnosti ze zámečku zůstaly pouze obvodové zdi. V nedávné době byla opravena kaplička a holubník.

Hrad, z něhož se dochovaly pouze terénní nerovnosti, vznikl asi na přelomu 13.–14. století. Roku 1425 byl dobyt východočeskými husity, podruhé byl hrad dobyt roku 1457 vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1495 se uvádí jako pustý.

Tvrziště je nepřímo uváděno poprvé v souvislosti se vsí České Libchavy roku 1360, kdy zde sídlil Petr Hrb ze Žamberka. Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543. Objekt zanikl pravděpodobně v 2. polovině 16. století nebo za třicetileté války.

Ikonograficky ojedinělá barokní plastika z r. 1737. Mezi lipami umístěna socha bičovaného Krista. Na hlavě má trnovou korunou, roušku kolem boků. Kristus přivázán ke sloupu. Socha na čtyřbokém podstavci. Kolem něj kamenné zábradlí. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Socha nedaleko kostela v Pěčíně z r. 1795. Nechal ji vytvořit hrabě Adam z Bubna a z Litic, dílo řezbáře Aloise Cyriaka, kameníka Kodytka z Klášterce a Matěje Ledviny ze Žamberka. Opravena r. 1862 a znovu r. 1898.

Sloup s barokní sochou P. Marie z let 1737–1739. Autorsky neurčené kamenosochařské dílo. Na šesti schodech na soklu křížového půdorysu se zdvihá podstavec, na něm sloup s korintskou hlavicí. Nese sochu Immaculaty na půlměsíci a hadu. Kolem hlavy koruna z dvanácti hvězd. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Pomník postavy románu Karla Poláčka Bylo nás pět, Rampepurdy rampušácké. Socha je dílem akademického sochaře Michala Moravce z Hořic.

Pozdně barokní, autorsky neurčená pískovcová socha sv. Anny, datovaná na soklu 1759. Umístěna při lesní cestě na hrad Litice poblíž krásné zvoničky. Kvalitní doklad sochařsko-kamenické práce z 2. pol. 18. stol. v regionu Podorlicka. Nedávno restaurována. Památkově chráněna od 12.7.1995.