Turistické cíle v okolí obce Líšnice

Kostel sv. Rodiny v Líšnici je novorománská stavba z let 1865-1868. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Raně barokní stavba s bohatým štukovým dekorem od Giovaniho Maderny postavena za Hynka Jetřícha Vitanovského z Vlčkovic koncem 17. stol. V presbytáři náhrobníková deska hraběte H.J. Vitanovského z roku 1681.

Kostel byl postaven na místě dřívějšího kostela zmiňovaného již r. 1335, který r. 1684 shořel a r. 1729 byl definitivně stržen. Ihned započala nová výstavba, která skončila r. 1738. Stavbu převážně financoval hrabě Antonín Vít z Bubna. U kostela stojí kostnice Panny Marie Bolestné.

Kostel sv. Vavřince v Čenkovicích je raně klasicistní stavba z let 1780-1782, která zásluhou hraběte Liechtensteina nahradila barokní dřevěný kostelík, doložený r. 1667. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Empírový kostel postavený v l. 1816–21 na místě dřevěného gotického kostela. Roku 1861 blesk zničil věž a požár roztavil zvony. Jednolodní stavba s trojboce zakončeným závěrem, osovou sakristií a hranolovou věží v průčelí.

Kostel sv. Víta v Českých Libchavách v jádře gotická jednolodní stavba z doby kolem pol. 14. stol. podle dochovaného presbytáře a lodi. Zbarokizován koncem 18. století. Klasicistní dostavba průčelí a věže proběhla před r. 1840, novobarokně upraven r. 1893. Farní kostel od r. 1958 památkově chráněn.

Farní kostel na Masarykově náměstí z l. 1679–84 na místě dřevěného kostela ze 14. stol., zničeného požárem v r. 1661. V l. 1993–99 zrekonstruován.

Kříž u křižovatky cest v osadě Chudoba pravděpodobně vztyčen v 1. polovině 19. století. Umístění na křižovatce ukazuje na tzv. rozcestní či děkovný kříž. Na stavbu kříže se buď složili místní sousedé nebo jej nechal na svém pozemku postavit některý sedlák. Na kříži chybí letopočet.

Terénní zbytky hradu. Poprvé připomínán r. 1308 v přídomku Ješka z Kyšperka. Od konce 14. st. do r. 1562 patří k Žampachu, poté opuštěn. Zříceniny údajně před r. 1736 rozebrány na kapli J. Nepomuckého. Dnes stojí pouze pahorek jádra, val a příkop.

Zřícenina hradu. R. 1285 darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. R. 1304 majitelem zbraslavský klášter, r. 1358 litomyšlské biskupství. Dobyt za husit. válek (1425, 1429), poté rychle měnil majitele. Opuštěn zač. 17. stol.

Zámek byl přestavěn r. 1680 ze starší tvrze Hynkem Jetřichem Vitanovským. Z původní stavby zůstala zachována část základových a obvodových zdí, některé klenby v přízemí a sklepní prostory. Zámek je nyní majetkem města.

Kámen zde nechal zasadit v roce 1898 kníže Johann z Liechtensteinů na památku 40 let své vlády v tomto kraji. Na památku této vlády umístil jeho lesnický personál téměř ve všech ze 168 lesnických revírů pamětní jubilejní kameny. Jen v okrese Ústí nad Orlicí je jich evidováno 12. Zdejší památný kámen zaujme latinským nápisem.