Turistické cíle v okolí obce Celné

Terénní zbytky hradu. Poprvé připomínán r. 1308 v přídomku Ješka z Kyšperka. Od konce 14. st. do r. 1562 patří k Žampachu, poté opuštěn. Zříceniny údajně před r. 1736 rozebrány na kapli J. Nepomuckého. Dnes stojí pouze pahorek jádra, val a příkop.

Zřícenina hradu. R. 1285 darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. R. 1304 majitelem zbraslavský klášter, r. 1358 litomyšlské biskupství. Dobyt za husit. válek (1425, 1429), poté rychle měnil majitele. Opuštěn zač. 17. stol.

Zámek byl přestavěn r. 1680 ze starší tvrze Hynkem Jetřichem Vitanovským. Z původní stavby zůstala zachována část základových a obvodových zdí, některé klenby v přízemí a sklepní prostory. Zámek je nyní majetkem města.

Zaniklý lovecký zámeček založený na břehu Divoké Orlice v r. 1806 Bubny z Litic či po r. 1815 Parishy. Od r. 1850 sloužil jako hájenka. V r. 1936 vyhořel po patrně umělém založení požáru. Již nebyl obnoven.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky a schodištěm, která byla nazvána podle nedalekého poutního místa Mariánská hora, byla postavena v létě 2014. V červnu 2024 však musela být pro postižení jednoho z nosných sloupů hnilobou do odvolání uzavřena.

Sousoší Immaculaty s postavami sv. Floriána (nezvykle je levák, hasí levou rukou), Václava, Jana Nepomuckého, Vavřince, Anny, Antonína Paduánského, Felixe a Rocha postavil před r. 1712 snad J. V. Haysler, zadavatelem byla rodina Melnických.

Barokní morový sloup postavil v. l. 1718-21 mistr Appeler z Litomyšle, vysvěcen r. 1726. Na 15 m sloupu socha P. Marie, na podstavci reliéfy ze života P. Marie, na rozích sochy sv. Floriána, Karla Boromejského, Rocha a Šebestiána a andělíčků.

Mariánský sloup vybudoval v letech 1770–71 Josef Vilém hrabě z Nostic-Rieneck. Na sloupu Panna Marie Imaculata, na soklu sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, reliéf sv. Floriána a erb rodu Nostitz-Rieneck.

Mariánský sloup s obrazem sv. Jana a Pavla byl v Mistrovicích postaven 15. května 1725 nákladem obce a zásluhou Jakuba Hrdiny, což dokládá český nápis. Sloup je od r. 2007 chráněn jako kulturní památka.

Secesní stavba městské spořitelny vystavěné v r. 1914 v severní frontě Velkého náměstí. Na fasádě symboly píle a hojnosti.

Klasicistní budova bývalé radnice z l. 1795–96. Od pol. 19. století sídlo okresního soudu a berního úřadu. Od r. 1907 sídlo městského muzea. V r. 1998 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Hrad založil rytířský rod von Glaubitz pravděpodobně již v pol. 14. stol. Ve 30. l. 15. stol. zničen husity. V l. 1580-1590 nechal Michael von Tschirnhaus torzo hradu přestavět na renesanční zámek. V 17. stol za hrabat z Althannu barokně rozšířen. V r. 1945 opuštěn a následně vypleněn.