Turistické cíle v okolí obce Semanín

Renesanční zámek, původně hrad. První zmínka pochází ze začátku 8. stol. Mezi lety 1567–81 ho nechal přestavět Vratislav z Pernštejna pro sebe a svou choť. Současně se zámkem byla založena i zahrada, která byla upravena a rozšířena v 18. stol. Památkou UNESCO od r.1999.

Empírová patrová budova z doby kolem pol. 19. stol. Jednopatrové stavení, patro roubené, omítané. Průčelí patrové, vzadu, vlivem svahu, přízemní. V přízemí dochované zbytky původního vybavení. Střecha valbová, původně šindelová. Mandl s bělidlem zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky a schodištěm, která byla nazvána podle nedalekého poutního místa Mariánská hora, byla postavena v létě 2014. V červnu 2024 však musela být pro postižení jednoho z nosných sloupů hnilobou do odvolání uzavřena.

Mariánský sloup z roku 1684. Postaven jako poděkování za odvrácení moru a Turků. Sloup nese sochu Immaculaty. Na přední straně městský znak. Kolem sloupu osm osmibokých pilířků spojených řetězy. Sloup památkově chráněn od r. 1958.

Zámek byl postaven Vratislavem z Pernštejna r. 1573 v renesančním slohu pro jeho manželku Marie Manrique de Lara. V r. 1775 nechal Jiří K. z Valdštejna-Vartenberka zámek barokně přestavět. Dnes je využíván jako domov pro přestárlé řeholní sestry.

Budova muzea se stálou expozicí a knihovnou.

Zbytky opevnění, se zachovalou baštou ze 14. a 15.století.

Místo kde stávalo ve 12. století slovanské hradiště, ve 13. století pak i hrad pravděpodobně související s kolonizací místního kraje. Zanikl zřejmě v počátku 14. století.

Mariánský morový sloup z r.1716 se sochami Panny Marie, sv.Václava a sv.Jana Nepomuckého, postavený podle Giovanni Battisty Alliprandiho. Výška 11 metrů.

Lužní les s převládajícími duby, habry a olšinami. Poč.19. st. upraven Valdštejny-Vartenberky a vyzdoben pavilóny. Výletní místo zpustlo v 2. pol. 19. stol. Zůstala kaplička sv. Ant. Paduánského s pramenem. R. 1949 vyhlášena přírodní rezervace, v r. 1983 zbudována naučná stezka.

Hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století v majetku Vítka ze Švábenic. Posledně je zmiňován v 16. století jako součást brandýského panství, kdy ztratil svoji funkci a dále je již opuštěný a pravděpodobně v zříceninách. Pozůstatky hradu jsou částečně zničeny stavbou vodárny.

Novorenesanční budova knihovny, postavená koncem 19.století.