Turistické cíle v okolí obce Kuks

Vysoký pískovcový obelisk na mohutném podstavci byl vztyčen na bývalem bitevním poli na památku Rakušanů a Prusů padlých v bitvě u Rubínovic a Rokytníku 28. června 1866. Jeho autorem byl Johan Fabinger z Trutnova, pomník zřídil Spolek pro údržbu válečných pomníků ve Starém Rokytníku v roce 1896.

Centrální pomník padlým v bitvě o Dvůr Králové ve válce v roce 1866. Má tvar stupňovitého pískovcového jehlanu s reliéfem tropea (polní dělo, brnění, kopí, šavle, praporce) a nápisem "Památce padlých vojínů z roku 1866". R. 2009 restaurován.

Pomník ve tvaru stély s plastikou Božího oka a s litinovým křížem na vrcholu stojí nad šachtou s pozůstatky cca 25 neznámých rakouských vojáků, padlých při bojích o Kohoutův dvůr v roce 1866.

Pomník dvěma pruským granátníkům z 2. gardového granátnického pluku, Louisi Knuthovi a Viktoru Poepkemu, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Je možné, že pod pomníkem je kromě uvedených dvou granátníků pohřbeno více padlých, tedy že označuje hromadný hrob pruských vojáků.

Pomník třem rakouským vojákům ze 16. praporu polních myslivců, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Údajně se jedná o jeden z posledních dřevěných pomníčků, které označovaly vojenské hroby ze střetů v roce 1866 bezprostředně po válce.

Pískovcový pomník s křížem z r. 1895 na hrobě tří neznámých rakouských vojáků, padlých 28. 6. 1866 v bitvě u Rubínovic. Na pomníku je německý nápis „Hier ruhen 3 österreichische Soldaten, gefallen durch Kugeln tapferer Feinde am 28. Juni 1866". Netypický kříž je zdoben motivy popínajícího se máku.

Prašivka je tabulové návrší turonského původu, které je součástí Východolabské tabule. Pro odbornou veřejnost je známé díky tomu, že zde bylo potvrzeno mladohalštatské i středověké osídlení a usuzuje se, že se mohlo jednat o hradiště nebo jinak opevněné místo, jehož val se však nedochoval a jediným důkazem tak zbývá objevený žlab pro palisádu.

Lorenzo Piccolomini vystavěl v letech 1702-1708 zámek v barokním slohu. Počátkem 19. století Kuronští přebudovali zámek ve stylu klasicismu a empíru. Zámecký park vytvořen kolem r. 1810.

Silně zarostlé tvrziště nedaleko vsi Rodov, při silnici do Habřiny. Není jisté, zda jde o tvrz Rodovských z Hustířan, či je to její předchůdce a jejich tvrz se nacházela ve vsi. V r. 1636 ještě tvrz stojí, ale záhy zaniká při tažení Švédů na Prahu.

Zaniklý hrad., zal. v 2. pol. 13. stol., patrně jako nástupce znič. hradu Vražba. R. 1370 prvním zn. majitelem Ješek z Neznášova. Jeho potomci připom. do r. 1457. R. 1494 hrad držel Bavor z Hustířan. Za jeho potomků opuštěn; r. 1542 pustý.

Ratibořický mlýn, jedno z dějišť Babičky Boženy Němcové, a sousední panský mandl, jsou jako památky Babiččina údolí přístupné veřejnosti během turistické sezóny. V sousedství stojí mariánská socha z r. 1796 a pomník Babičky s vnoučaty z r. 1922.

Zřícenina hradu, založeného před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho rodu byl do 1. pol. 15. stol. Dalšími majiteli hradu byli Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 hrad neobýván zpustl. R. 1798 vystavěn altán.