Turistické cíle v okolí obce Radeč

Raně barokní stará radnice pochází z r. 1678. Radniční věž přistavěna r. 1752, zadní trakt r. 1822. R. 1957 při rekonstrukci byla věž přestavěna do původní barokní podoby. V letech 1961 – 1962 získalo budovu Městské muzeum.

Barokní radnice byla postavena na místě gotické dřevěné radnice v l. 1657-59 podle projektu C. Luraga (kamenické práce C. Serena). Obnova radnice po požáru l. 1663-65. R. 1856 přestavěna pro potřeby okresního soudu. Celková rekonstrukce r. 1984. V současnosti slouží jako depozitář městského muzea.

Renesanční patrová budova se sgrafitovým kvádrováním od stavitelů Aostalliho de Salla a France zvaného Vlach z r. 1572. Budova v r. 1790 vyhořela, r. 1833 byla přestavěna (nový štít s věží). Dnes má zde město reprezentační prostory a výstavní síň.

Staré bělidlo, dějiště Babičky Boženy Němcové, malebná chaloupka u mlýnského náhonu a Viktorčina splavu v Babiččině údolí, je přístupná jako muzejní expozice během turistické sezóny.

Původně renesanční dům čp. 2 sloužil jako sídlo děkanského úřadu. První písemná zmínka o něm je z r. 1559. V roce 1572 dům vyhořel. Současná podoba budovy – včetně loubí – pochází z přestavby v 17. století.

Původně renesanční zámek byl postaven v první pol.16.st. V letech 1681–91 přestavěn ranně barokně a koncem 18.st. pozdně barokně. Další úpravy v letech 1927 a 1959 poněkud setřely barokní styl stavby.

Zachovalý pahorek tvrziště z 14. století jižně od kostela v soukromé zahradě, částečně poškozen stavbou rodinných domků v 70. letech 20. století. Viditelný přes plot.

Křížová cesta ve Stárkově představuje ojediněle dochovaný barokní soubor kamenných zastavení se závěrečnou kaplí z r. 1755. Biblické výjevy jsou dílem litomyšlského sochaře Bartoloměje Hendricha. Soubor je od r. 1992 kulturní památkou.

Zřícenina barokního zámečku založeného jezuity ve 40. letech 18. století poblíž kostela. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 slouží dál jako škola. Na začátku 19. století vyhořel a zůstalo po něm několik zbytků zdí. Původní podoba není známa, podle stabilního katastru snad měl čtvercový půdorys.

Tvrziště nedaleko kostela z části znehodnocené výstavbou č.p.221. První zmínky o vsi pochází z l.1304 a 1307. První zmínka o tvrzi je z roku 1424, kdy jí vlastní Petr Manšvic z Rokytníka a je zničena vojsky Slezanů. V l.1455-1496 patří obnovená tvrz i ze vsí Alexadrovi Hencovi Temrycovi z Mosazného.

Židé v Náchodě žili od poloviny 14. století a tzv. starý židovský hřbitov byl založen v první polovině 16. století. K ukládání zemřelých sloužil do roku 1925. Za 2. světové války jej zničili nacisté a teprve nyní pomalu prochází obnovou.

Barokní kovárna Josefa Steidlera, v jejímž sousedství později vznikl Steidlerův hostinec. Později upravena na empírový měšťanský dům.